Martina Rasch

Jeho tématem je umění ve veřejném prostoru. Nejnověji se podílel na publikaci Pražské metro. To je podle něj prostředím, v němž se snoubí kvalitní umění a architektura.

Je fenoménem české výtvarné scény. Na AVU založil ateliér Grafika 2, zaměřený na okrajové a podprahové vlivy. „Když vidíte vývoj generací, chcete být u toho,“ říká.

Galerii v Městské knihovně v Praze, kde má retrospektivní výstavu, považuje za nejlepší prostor na světě. Kreativita je podle něj zázrak, který umělá inteligence nenahradí.

„Je sechs hodin.“ „Jsme s vámi, buďte s námi.“ To jsou věty z rádia při Pražském povstání v roce 1945. „Země byla naladěná, že už se něco bude dít,“ říká ve Vizitce.

Námět ke svému úspěšnému pozdnímu debutu Letnice měl v šuplíku přes 30 let. Vedle psaní pracuje ve farmacii, kterou vystudoval. „Exaktní a umělecký svět se nebije.“

Léta napovídá v pražském Činoherním klubu. Zážitky z divadelního prostředí se otiskují i do jejích knih. Nejnovější má název Z kočky daňka neuděláš.

Spoluzaložila TAK i TAK, který divadlem tematizuje otázky psychických problémů i vnitřních démonů mladých. Hrají pro školy a po představení o duševním zdraví debatují.

Frontman The Atavists je jedním z předních kytaristů u nás. Prvním zásadním kytarovým zážitkem bylo, když viděl v televizi Petea Townshenda z The Who rozbíjet kytaru.

Práce v rozhlase je mu profesně nejbližší. Jako režisér se snaží vlámávat do duší lidí skrze dramatické postavy. „Když hru slyším, musím ji i vidět,“ říká ve Vizitce.

V projektu Negativy z popelnice oživuje staré negativy. Sbírka čítá na milion záběrů. Nejen za archivování negativů získal ocenění Osobnost české fotografie 2024.