Martina Rasch

V Praze se cítí skvěle i hrozně. Natáčí s Janem Mikulkou videa, kde ukazuje nejen to krásné. „Mrzí mě, že čeští turisté přijedou do Prahy a vidí to, co s městem nesouvisí.“

Rozhlasová publicistka mluví o přípravě na rozhovory nejen s politiky. Vzpomíná na cesty za kulturou do Ruska a zamýšlí se nad tím, proč jsou umění a kultura důležité.

V klasické hudbě je vizionářem. Proto byl vybrán jako umělecký garant festivalu Lípa Musica, který má motto hudba-humanita s odkazem na 80 let od druhé světové války.

Někdejší šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu vzpomíná na osudový okamžik, který ho k profesi přivedl.

V prostoru Archy+ nastudoval choreografii inscenace In C světově známé Sashy Waltz, u které také působí. „Dostali jsem certifikát, že toto dílo můžeme šířit dál.“

Největším kouzlem archeologie je pro něj cestování v čase. Člověk se ocitá v jiné době a noří se do myšlenek, které měli dávní lidé.

Před padesáti lety se otevřel obchodní dům Kotva. Jeho návrhy vznikaly už koncem šedesátých let a budova tak nese étos této doby.

Za zvuk k filmu Vlny získal Českého lva. „Výzvou u Vln byly němé archivy. Snažil jsem se je ozvučit co nejméně, aby si je divák doplnil ve své fantazii,“ říká ve Vizitce.

S Petrem Erbesem v Národním divadle zrežírovali hru o Petru Kellnerovi. Scházeli se s lidmi, kteří ho buď osobně znali, nebo jeho podnikání komentovali.

Padesátiny slaví výstavou Tlaková vlna ve Vile Pellé. „Vlny jsou otisky událostí, kterými jsme zahlceni,“ říká ve Vizitce.