Michael Erhart

Ani ve světle současné rusko-ukrajinské krize a válečné hrozby prý nelze slevit z principů, na kterých je založena vzájemná důvěra evropských států, tvrdí Věra Jourová.

„Rusko dosáhlo toho, že Ukrajina nese velké ekonomické důsledky této nejistoty. Nedají se očekávat investice, vedení Ukrajiny musí odvracet hrozby místo provádění reforem.“

„V koncentračních táborech jsou 1,8 až 3 miliony lidí. Jsou tam nucení odsoudit vlastní náboženství, svou národní identitu,“ popisuje Omer Kanat.

„Pokud byly orgány činné v trestním řízení přesvědčeny o tom, že se to má dostat k soudu, tak už to tam mělo dávno být. A není,“ říká hejtman a poslanec Ivo Vondrák (ANO).

„Putin totiž může zaútočit na Ukrajinu pouze v případě, pokud bude mít alternativní trasu, kterou bude moci dodávat plyn do západní Evropy,“ vysvětluje.

„K omezení nárůstu peněz, které jdou ze státního rozpočtu do zdravotnictví, muselo dojít, protože v těch předchozích letech bylo bezprecedentně vysoké,“ míní Pavel Hroboň.

Průřez hudebními sekvencemi režisérových slavných filmů k jeho nedožitým devadesátinám připravil Tomáš Pilát.

„Obrovská část národa, taková ta aktivnější, byla znechucena tím, co se stalo. Tehdy nejen zcyničtěl poměr řady voličů k politice,“ říká o tehdejší opoziční smlouvě.

Ekonom připomíná svůj výrok, že na velikost českého veřejného sektoru jeho stávající příjmy nestačí. Buďto je tedy třeba brzdit výdaje a šetřit, anebo hledat nové příjmy.

Rusko se podle českého exministra zahraničí snaží znovu si vytyčit hrací pole s Evropou a Spojenými státy a tím zvrátit vývoj po roce 1989.