Migranjan: Rusko spěje ke standardnímu politickému systému

Tohle si Andranik Migranjan kupříkladu myslí o tzv. Sněmovně veřejnosti, tedy instituci, která vznikla údajně v zájmu občanské společnosti, ve skutečnosti, alespoň podle našeho názoru, však jako pojistka proti její přílišné samostatnosti. Tedy - občanská společnost ano, ale pod kontrolou státu.

Andranik Migranjan: "Sněmovna veřejnosti reprezentuje podle mého názoru značnou část ruské občanské společnosti. S touhle myšlenkou přišel prezident Putin už dávno. Měl zřejmě takový pocit, že mnohé společenské a veřejné organizace mají dostatek možností tlumočit své názory na ten či onen problém na skutečně vysoké úrovni na zákony které schvaluje státní duma. Ostatně - právě Sněmovna veřejnosti korigovala zákon o nevládních a neziskových organizací, který měl před tímto zásahem podobu mnohem tvrdší."

Krátce před parlamentními volbami, které proběhnou letos v prosinci, Putinovo Rusko usilovně reformuje systém politických stran, který by měl být co nejjednodušší a nejprůhlednější. Koncem loňského roku dokonce vznikla nová opoziční strana - Spravedlivé Rusko. Zrodila se ovšem víceméně na pokyn Kremlu, a tak jsme se profesora Migranjana zeptali, zda její vznik nebyl až příliš umělý.

"Ano, to je dobrá otázka. V současném Rusku se v poslední době dělá opravdu hodně pro to, aby v Rusku vůbec vznikl standardní systém politických stran, protože v 90. letech existovala soustava, o níž se mluvilo jako o systému pohovkových stran, tedy spolků, jejichž členstvo se vejde na jednu pohovku. Proto jsem i já podporoval myšlenku, aby v našem systému nemohly fungovat politické strany, které nebudou mít velkou členskou základnu a politické zastoupení alespoň v polovině subjektů Ruské federace. Pro nové demokracie je vždy typická přílišná fragmentace politických sil. Strana Spravedlivé Rusko byla možná vytvořena trochu uměle, ale nezapomínejme, že jejím základem jsou politické formace již existující - například strana Vlast či Strana penzistů. Naší snahou je dospět v podstatě k anglosaskému systému dvou hlavních stran. Potud nepovažuji za relevantní námitku, že jak vládní Jednotné Rusko, tak opoziční Spravedlivé Rusko jsou obě proputinské. Tyto strany působí ve prospěch jednoho systému, jen s tím rozdílem že jedna je spíš vpravo od středu, kdežto druhá spíš vlevo. V Británii nebo ve Spojených státech je to přece stejné.

Možná nejzajímavější byl Migranjanův názor na to, zda možná změna ruské ústavy, která by předpokládala vznikl delších prezidentských období než je současné čtyřleté, se nakonec bude vztahovat i na samotného Putina. V tomhle případě přece nepůjde o změnu vyloženě účelovou, ale systémovou.

Ještě jednou akademik Migranjan: "Pokud jde o Putina, myslím si, že tahle změna ústavy se ho bezprostředně týkat nebude, a pokud ano, pak to přijde až v dalším prezidentském cyklu, protože já nepochybuji o tom, že odjede. V naší ústavě se výslovně píše, že táž osoba nemůže být prezidentem dvakrát po sobě. Putin tedy vynechá jedno období a příště už se může prezidentem stát na dvě pětiletá období. Onen vynechaný cyklus začne po prezidentských volbách v příštím březnu a v tomto období by se mohl stát předsedou strany Jednotné Rusko nebo premiérem. Ostatně možnosti příštího ruského prezidenta, ať už se jím stane kdokoli, budou značně omezené, protože Vladimír Putin se postaral o to, aby rozpočtová pravidla pro nejbližší tři roky byla schválena už dnes. To znamená, že příští prezident má plno věcí takříkajíc dáno předem."

Zda to akademiku Mirganjanovi vyjde, se dovíme již za tři čtvrtě roku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .