Muzeum v americkém Charlestonu a pražské Národní muzeum spojuje stáří sbírek i největší vystavený exponát

Město Charleston ve Spojených státech se pyšní nejstaršími muzejními sbírkami v zemi. Tamní muzeum vzniklo ještě za koloniálních dob v roce 1773, tedy před vyhlášením americké nezávislosti. Podobně jako v Národním muzeu v Praze, i tady mají hned ve vstupní hale charlestonského muzea exponát, který udivuje především všechny děti. Je to 11metrová kostra velryby černé, která kdysi uvízla vezdejším přístavu.

Podle ředitele muzea Carla Boricka bylo původním cílem instituce založené před 250 lety dokumentovat dějiny Jižní Karolíny, tedy jedné z tehdejších britských kolonií v Severní Americe.

Podobně jako v pražském Národním muzeu je i v Charlestonu velkou atrakcí 11metrová kostra velryby černé, která kdysi uvízla vezdejším přístavu

Zakladatelé sbírek se inspirovali Britským muzeem a začali shromažďovat fosilie, geologické vzorky a kosti zvířat. Chtěli se o místě, kde žili, co nejvíc dozvědět a předat to poznání ostatním.

Balíky s bavlnou i helma z Havaje

Dnešní Charlestonské muzeum má ve sbírkách 2 miliony 400 tisíc předmětů. Do výstavních sálů hlavní moderní budovy a do dvou historických domů se vejde jen 6 tisíc exponátů. Přitom ty úplně nejstarší muzejní akvizice vůbec nejsou z pobřeží Jižní Karolíny.

Z prapůvodní sbírky se předměty nedochovaly. Nejstarším zaevidovaným exponátem je rákosová helma z Havajských ostrovů dovezená roku 1798. První návštěvníci ji mohli vidět v roce 1824, kdy se z muzea stala veřejná atrakce.

Dodnes je pro turisty nejzajímavější, že muzeum podává zprávu o tom, jak se dřív v Charlestonu a okolí žilo.

I když mají v muzeu vystavený i stroj na pěchování bavlny do hranatých svazků, aby se lépe převážela na lodích, nebyla to bavlna z čeho zdejší bílí osadníci – otrokáři bohatli. V Jižní Karolíně se pěstovala rýže. Díky mnoha potokům, které směřovaly k pobřeží, se v nížině dala vybudovat síť kanálů, ve kterých s mísila sladká voda s mořskou a rýži se výborně dařilo.

Osadníci v Jižní Karolíně si překvapivě vydělávali pěstováním rýže. Díky mnoha potokům, které směřovaly k pobřeží, se v nížině dala vybudovat síť kanálů, ve kterých s mísila sladká voda s mořskou a rýži se výborně dařilo

Americká historie v kostce

Expozicí války za nezávislost vyzdobené puškami, kolem panelů o válce Severu proti Jihu a balíků bavlny se prohánějí Cole a Charlie, kteří přijeli do muzea s tátou Richardem. Rodina se dvěma malými kluky pochází z Filadelfie, tedy kolébky americké státnosti. Manželka pana Richarda je učitelkou dějepisu, takže i jeho synové k historii nějaký vztah mít prostě musejí.

Čtěte také

V Charlestonu se může návštěvník seznámit jak s průběhem války proti britské kolonizaci v 18.století, tak s historií občanské války ve století následujícím. Jižní Karolína byla totiž první stát, který se od americké Unie odtrhl.

„Máme mnoho předmětů spojených s obdobím občanské války, ale těmi nepůsobivějšími jsou tady ten stůl s židlemi, na kterém bylo sepsáno rozhodnutí o oddělení se od Spojených států. Tím se Jižní Karolína od 20. prosince 1860 prohlásila za nezávislou zemi,“ vypráví Carl Borick.

Ještě než se stal ředitelem charlestonského muzea, účastnil se jako dobrovolník různých rekonstrukcí bitev a historických událostí. Stát v čele prvního amerického muzea považuje za čest, ale mnohem víc než ředitelování ho baví o historii vyprávět.

autoři: Pavel Novák , and
Spustit audio

Související