Nadělají Zeman s Klausem ze senátorů hlasovací mašiny?
Boj o jednačtyřicítku začíná. Právě tolik hlasů totiž potřebují získat v Senátu smluvně opoziční partneři, aby prosadili novelu volebního zákona. Samozřejmě za předpokladu, že se hlasování o zmiňované novele zúčastní všichni senátoři. Pokud někteří budou chybět, může stačit menší počet hlasů. Vzhledem k tomu, že ODS spolu s ČSSD disponují v horní komoře parlamentu čtyřiceti sedmi křesly, neměl by to být problém.
Potíž je v tom, že zdaleka na všichni smluvně opoziční senátoři se chtějí proměnit ve stranické hlasovací mašiny a někteří z nich proto zatím odmítají novelu volebního zákona podpořit. Protože je situace poněkud nepřehledná a mění se prakticky ze dne na den, může obcházet stranické sekretariáty nervozita.
Pokud by totiž senátoři novelu neschválili, nemohla by vstoupit v platnost. Na rozdíl od většiny jiných zákonů potřebuje totiž změna volebního zákona posvěcení jak Poslaneckou sněmovnou, tak i Senátem. Takže šéfové ODS a ČSSD se možná budou snažit senátorům připomenout na jaké kandidátce se do druhé komory parlamentu dostali a jak by se měli chovat.
Vzhledem k tomu, že jde o silné osobnosti těšící se ve svých stranách značné autoritě, neměl by pro ně být problém potřebnou podporu pro novelu zákona získat. V druhé komoře parlamentu určitě nesedí samé nezávislé osobnosti, které by si ze svých stranických šéfů nedělali těžkou hlavu a dokázali by v přímé konfrontaci obhájit vlastní názor.
Osobní intervence Miloše Zemana a Václava Klause je však zbraní nejtěžšího kalibru a pokud bude vůbec použita, tak až v nejkrajnějším případu. A ten zatím nenastal. Senátoři z řad Občanské demokratické strany téměř jednotně novelu volebního zákona patrně podpoří. Spekulace o jeho osudu v horní komoře parlamentu vznikly hlavně kvůli některým výrokům senátorů z řad sociální demokracie.
Právě oni veřejně pochybují o tom, že by pro úpravy volebního zákona zvedli ruku. "Nic se neděje, vyjádřili pouze jiný názor," klidně komentuje tuto situaci šéf sociálně demokratických senátorů Zdeněk Vojíř. Podle jeho názoru definitivní stanovisko sociální demokracie zazní až příští týden v úterý. Do té doby je prý ještě dostatek času o novele diskutovat. A pokud si to prý situace vyžádá, mohl by mezi senátory ČSSD zavítat Miloš Zeman.
"Účast pana premiéra nezávisí ani tak příliš na počtu těch, kteří budou pro a proti, jako spíše na tom, zda budeme od něho chtít nějaká stanoviska," řekl pro Českou tiskovou kancelář Vojíř.
Jaká stanoviska by to mohla být, to není těžké odhadnout. Patrně ta, která se týkají fungování opoziční smlouvy.
Vždyť její vznik byl motivován především dvěma důvody. Za prvé snahou ODS a ČSSD prosadit takové změny ústavy, které by omezily moc presidenta a posílily postavení velkých stran.
No a za druhé, nebo spíše za prvé, přijmout takové změny volebního zákona, které by z menších stran udělaly ještě slabší a velkým umožnily zcela ovládnout politický život v zemi.
Pokud by se smluvně opozičním partnerům nepodařilo změnu volebního zákona prosadit, ztratila by jejich dosavadní spolupráce smysl.
A protože většině senátorů se nechce do politického důchodu, budou asi uvažovat pragmaticky. Bez podpory strany nemáme šanci na znovuzvolení, proto si nemůžeme dovolit jít proti ní.
Jediná šance je tedy nesouhlasit s novelou volebního zákona a nakonec ji pomoci schválit. Třeba tím, že se hlasování nezúčastním a snížím tím potřebný počet hlasů pro její přijetí.
V zemi, kde se všechno už téměř dva roky děje pod taktovkou opoziční smlouvy, by jiný výsledek hlasování v senátu byl obrovským překvapením.
Proto není ani tak důležité, co o případné podpoře novely volebního zákona momentálně říkají jednotliví senátoři a jaká stanoviska zastávají jejich kluby.
Realita bývá většinou stejně jiná. Vlastně stále stejná - smluvně opoziční. A právě prosazení novely volebního zákona je dalším promyšleným krokem, jak ji ještě více posílit.
Bylo by naivní očekávat, že by tuto taktiku mohl zvrátit právě senát.
