Naděžda Hávová

„Anglicismy nejsou při výuce krajanů až takový problém, protože pronikají i do jejich řeči. Velký problém ale byl naučit je spisovnou češtinu,“ popisuje Markéta Pilátová.

Sociální sítě a internet jsou všude, dostávají se i do práce humanitárních a charitativních organizací. S nimi přichází ale i výzva k ochraně před možným zneužitím.  

„Když jsme na zámku v Bechyni spali poprvé, bylo to v Lesním domě, kde předtím sídlila Lesní správa,“ vzpomíná Nicole Stava, umělecká kurátorka a jedna z majitelek panství.

„Jednou jsem musel číst ,z jedné vody na čisto‘. Teď se to stal můj výrobní nástroj,“ říká herec Martin Stránský.

Kvůli „soudruhům“ nedostala šanci studovat na textilní průmyslovce, dnes je z Liběny Rochové módní designérka. „Plnit si sny je důležité, a to v jakékoli profesi,“ říká. 

„Když děláte nový projekt, narazíte na velké množství překážek. A čím je ten projekt větší, má víc zádrhelů,“ říká ekonom a zástupce firmy Fabrika 1861 Adam Kuršel.

Nejvyšší představitel školství v Oklahomě nařídil školám, aby začaly zařazovat do výuky Bibli. „Tendence takto upravit výuku se v USA objevovaly i dřív,“ říká religionista.

„Lidé si začínají sestavovat rodokmen často s nadějí, že mají v rodu někoho výjimečného,“ říká Martin Slaboch, předseda České genealogické a heraldické společnosti.

Člověk přetváří krajinu už po tisíciletí. Když zapátráte, dostanete se až do roku 1098, kdy Evropou putovali mniši cisterciáckého řádu, kteří nám tu nechali své dědictví. 

„Je to snaha o potlačení jakéhokoliv vlivu ruské církve. Ale celý proces je teprve na začátku,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus komentátor Libor Dvořák.