Nejlepší relax po práci je divadlo. Češi v Bruselu nazkoušeli představení Společenství vlastníků

V Bruselu pracují jako úředníci, diplomaté nebo učitelé, ale po práci a o víkendech odhazují kravaty a kostýmky a proměňují se v herce a herečky, aby společně nacvičili české divadlo. Amatérský soubor s názvem Jen tak právě chystá přestavení Společenstvo vlastníků, které mnozí znají jako filmovou komedii Vlastníci režiséra Jiřího Havelky. A zájem mezi českou komunitou v Belgii je obrovský – čtyři plánovaná představení se rychle vyprodala.

Scénu na jedné z posledních zkoušek před premiérou tvoří zahrada jedné z členek souboru – na ní velký stůl plný zákusků a káviček a kolem něho 14 herců a hereček.

„Člověk pracuje jako úředník v Evropské komisi a tohle je takový úžasný doplněk, úplně něco jiného. Emoce se při tom krásně vyčistí, zároveň potkáváme výborné lidi. Jsme tady pěkná parta,“ usmívá se Simona Pólová.

Hra společenství vlastníků byla těžká volba. Sladit program tolika herců, aby se sešli na zkouškách, není jednoduché

Se svojí postavou se ovšem v reálu příliš neztotožňuje: „Hraju paní Roubíčkovou. To je taková ta komisní, přísná úřednice, která je hnidopich, na ničem nevidí nic dobrého a stará se hlavně, aby vše bylo podle stanov.“

Každý si chce zahrát

Český ochotnický soubor Jen tak v Bruselu funguje od roku 2008. Poslední představení režíruje profesionální herečka Jana Michalov Birgusová, která se do Bruselu přestěhovala spolu s manželem.

„V Čechách jsem byla herečka a opustit moji práci pro mě bylo těžké. Ale našli jsme tady divadlo Jen tak, za což jsem šťastná, protože díky tomu tady tu svoji práci trošičku dělám,“ vypráví.

A proč si soubor vybral právě hru Společenství vlastníků? „Je vždycky těžké vybrat nějakou hru. Zájem o divadlo je tady velký, takže se hledá hra, která má hodně obsazení,“ vysvětluje režisérka.

„Tohle byla těžká volba, protože je tam dost lidí, samozřejmě každý má svoji práci a nikdo se tomu nemůže věnovat naplno. Zkoušení podle toho vypadá – lepíme to na poslední chvíli, scházíme se v neděli…“ přiznává Jana Michalov Birgusová.

Čeština na jevišti je výzva

V českém souboru vyniká také Italka Antonella Cirielo. „Jsem tlumočnice, tlumočím z různých jazyků, i z češtiny,“ vysvětluje.

Emoce se dostanou ven a člověk se uvolní. Divadlo umí odbourat stres u herců i diváků

Hrát v jazyce, který není její mateřštinou, bere jako velkou výzvu. „Myslím, že to mám těžší než ostatní. Když si někdo nepamatuje repliku nebo to řekne jinak, musím se tomu přizpůsobit – i gramaticky. Takže je to výzva,“ směje se.

Než se zvedne opona

Těsně před premiérou soubor ještě musí doladit poslední detaily, které jsou ovšem pro představení zásadní.

„Důležitá jsou místa, která se musí vygradovat do těch hádek, a po nich jsou taková hezká uvědomění si, co se vlastně děje. To je potřeba ještě dopilovat, ale v zásadě si myslím, že je představení připravené,“ uzavírá režisérka Jana Michalov Birgusová, která kromě dospělých vede v Bruselu také divadelní soubor pro česky mluvící děti.

autoři: Zdeňka Trachtová , and
Spustit audio

Související