„Nejmilejší jsou telefonáty posluchačů.“ I proto pracujeme v Českém rozhlase

Vysílání z mobilního studia Českého rozhlasu Radiožurnál

Jaká je práce v Českém rozhlase jsme se zeptali těch nejpovolanějších – našich zaměstnanců. Co pro ně Český rozhlas znamená a co je na jejich práci těší nejvíc?

Martina, asistentka

Český rozhlas je instituce, která mě provází odmalička. Jsem ráda, že se mohu svým způsobem podílet na natáčení pořadů a pracovat v tomto hektickém, atraktivním prostředí, což považuji za určitý nadstandard k platu. Těší mne kontakt s posluchači, i když občas nejsou s něčím spokojeni a mají různé připomínky k vysílání. Nejmilejší jsou telefonáty posluchačů, kteří volají, že by bez nás nemohli žít, že jim naše vysílání pomáhá v osamělosti, v nemoci nebo že nás prostě mají rádi jen tak. Do Českého rozhlasu jsem nastoupila shodou okolností a dosud jsem toho nezalitovala.

Český rozhlas je nevyčerpatelnou studnicí vědomostí.
Naďa, moderátorka zpráv

Jan, editor

Od střední školy mě zajímalo zpravodajství a při prvních zkušenostech v komerčních rádiích jsem si uvědomil, že mi víc vyhovuje veřejnoprávní přístup, který jde víc do hloubky, snaží se uchopit podstatu věci a být objektivní. A to jsou asi ty základní vlastnosti mé práce v Českém rozhlase. Velkou motivací je pro mě také to, že jsem součástí velkého a vysoce profesionálního týmu. Zpravodajský newsroom mi v některých chvílích připomíná řídící středisko kosmických letů a pro mě je čest být součástí takové party. Důležití jsou také kolegové. Jen málokdy člověk narazí na tak příjemné, vstřícné a kamarádské spolupracovníky, jaké mám já. Možná je to v jiných kancelářích a redakcích jinak, ale v mém okolí si lidé navzájem drží palce, pomáhají si radou, kritikou i dobrým vtipem. Český rozhlas, to je značka; a podle mě velmi kvalitní značka. Je to solidní zázemí, které mi dává možnost uplatnit i vlastní kreativitu a nápady. A co je nekonečná zásoba inspirace, to je rozhlasový archiv!

Hodina před představením VIP Radima Vizváryho. Radim se připravuje, Jan Herget natáčí reportáž

Tereza, webeditorka

Český rozhlas jsem vždy považovala za prestižní instituci, která má za cíl „pěstovat“ tradice a kvality českého jazyka a kultury v širším slova smyslu a u toho jsem chtěla být. Podvědomě, později i vědomě mě to k rozhlasu vždycky táhlo. Líbí se mi myšlenka, že Český rozhlas má za úkol věnovat se všem tématům (i menšinám), má být vždycky objektivní a nestranný. Zkrátka má být určitým vzorem pro ostatní média. Dále mám ráda rozhlas jako médium, u poslouchání rozhlasu člověk může dělat ještě něco jiného (třeba malovat nebo vařit) a nic mu neuteče. A v neposlední řadě jsem do rozhlasu chtěla taky proto, že při ústním pohovoru mi byli lidé, kteří se mnou pohovor dělali, sympatičtí.

Jan, moderátor

Práce v rozhlase není zaměstnání, ale způsob života. Když tady jdu chodbou v mezaninu, vždycky se zastavím u dveří redakce, kde jsem kdysi začínal a slyším hlasy mých učitelů-kamarádů, kteří tu pracovali, ale třeba i bydleli. A tak jsem taky v rádiu jako doma. Možná víc, než doma!

Jan Pokorný je častým moderátorem volebních debat