O evropských cestách českého Kinematografu
V rámci pořadu Starty uvede Česká televize reportáž režiséra Petera Hirjaka nazvanou Kinematograf na cestách. Jde o pohled na velkolepé evropské turné Kinematografu bratří Čadíků, které přivezlo české filmy do západní Evropy, ale také třeba do Ruska nebo na Ukrajinu.
Kinematograf bratří Čadíků založili brněnští bratři Josef a Pavel v roce 1991. Tehdy si koupili první maringotku, kterou přebudovali na pojízdné kino. Nejprve putovali po Moravě, později se dostali i do českých zemí. V roce 1997 poprvé promítali v Praze na Střeleckém ostrově a uspořádali i první filmový autofestival v Brně. O rok později už měli šest maringotek, dnes spravují třináct mobilních kin. V loňském roce se kinematograf vydal do světa, přesněji řečeno po Evropě, a projel osm zemí na západě i na východě. Všude promítal výhradně české filmy a stal se tak významným (vel)vyslancem české kultury a vlastně i České republiky, aniž by ovšem ze strany státu dostal jakýkoliv příspěvek. Letos už na východ nebyly peníze, po západní Evropě však kinematograf šířil pochodeň českého filmu znovu. Ať přijel kamkoliv, vždy vzbudil značný ohlas - jistě i díky filmům, které by se tam asi jinak nedostaly.
Reportáž České televize přibližuje podstatné okamžiky loňské cesty. Turné českého pojízdného kina přitom určitě stálo za to - na východě Kinematograf zavítal do Maďarska, Ruska, Běloruska a na Ukrajinu, cesta do západní Evropy vedla přes Německo do Francie, po ní následovala Belgie a pak Nizozemí. V souhrnu Kinematograf bratří Čadíků promítal české filmy osmaosmdesátkrát, a to v devětadvaceti městech. Na projekce přišlo asi 30 tisíc zahraničních diváků. Biograf při tomto filmovém putování ujel na vlastních kolech přes 14 tisíc kilometrů. Dost dlouhá cesta na to, aby byl čas na spoustu zážitků, zajímavých momentů, příjemných i méně příjemných situací.
"Publikum v cizině při promítání reagovalo opravdu živě," vzpomíná vedoucí výpravy Tomáš Baran a dodává: "Zajímavé bylo, že se tak občas dělo při scénách, kde jsme to nečekali." A ty méně příjemné vzpomínky? "Třeba při přechodu ukrajinsko-ruských hranic. Rusové potřebují mít všechno důkladně zúřadováno. Kino tu nejezdí přes hranice každý den, takže to pro ně byl trochu problém. Než se vyřešil, trvalo to čtyři dny," vypráví dnes už s úsměvem člen "čadíkovského" týmu Tomáš Baran.
