O lidech teambuildingových

14. únor 2017

Onehdy mě jeden můj známý přesvědčoval: Oni v bance nejsou žádnými suchary, jak se o lidu bankovním domnívá lid obecný. Jezdívají, jak mi svěřil, i na výjezdní zasedání. Kromě nezbytných pracovních úkonů tam tráví čas v lese hrou o poklad kapitána Morgana. Vysvětliv mi podstatu hry, zajásal jsem, že hru znám. Hrávali jsme ji se soudružkou učitelkou v Kunratickém lese jako malí pionýři. Nejmenovala se jen o poklad kapitána Morgana, ale hon na lišku aneb o poklad v liščím doupěti. Soudružka si pravidla načetla v příručce pro mladé pionýrské vedoucí. Příručka obsahovala přehršel her nabízejících způsob, jak upevnit soudružské vztahy mezi pionýry.

Základem hry, jásal jsem dál, bylo putování lesem od jedné skrýše ke druhé. Ve skrýši jsme nacházeli hádanku, jejíž uhodnutí udávalo další směr pátraní po další skrýši s novou hádankou. A to tak dlouho, dokud jsme my, pionýři nedospěli k liščímu doupěti s pokladem. Pokladem obvykle bývala sovětská hra pro povznesení pionýrů.


Známý kysele namítl: Jeho hra přišla z Anglie. Je počinem jisté významné poradenské agentury, zaměřené na otázku lidských zdrojů. Nemá nic společného s nějakými komoušskými hrami pro pionýry.


Skutečnost, že hra přišla z Anglie, mě nerozhodila. Jakýmsi nedopatřením, patrně, příručka pro mladé pionýrské vedoucí doputovala až do Anglie a inspirovala tam kreativce zmíněné agentury. Hon na lišku jim přišel příliš aristokratický. Potřebovali přece hru lidovou. Mají se co pyšnit Robertem Louisem Stevensonem a románem Poklad na ostrově. Koho měl být onen poklad, vážení bankovní, nesuchopární úředníci? Slavného námořního piráta, kapitána Morgana! Takže vzhůru do lesa a hledejte!

Můj bankovní známý mi připomněl poručíka Duba. Vykládal vojákům, stoje u nákladního vlaku, plného šrotu sestřelených letadel, rozstřílených děl, že vše, co vojáci vidí na vagonech, je válečná kořist. Nerozhazovalo ho, že na šrotu byly patrné výsostné znaky rakouské říše či cedulky Maschienenbau Wiener Neustadt. Švejk na vysvětlenou dodal, že taková kořist je dvakrát cenná. Nejprve upadla do rukou Rusů a my ji museli dobýt zpátky.
I hra o poklad kapitána Morgana, objasňoval jsem bankovnímu známému, je rovněž dvojnásob cenná. Upevňujíc původně soudružské vztahy, upadla pionýrská hra do britského zajetí, a my ji dobyli zpět jako hru teambuildingovou.

Pomyslev si cosi o pitomci, ponechal mě bankovní nesuchopár stát na ulici a nabroušeně vyrazil směrem k domovskému peněžnímu ústavu.

Mrzelo mě jen, že neřekl: Znáte mě? Ale až vy mě poznáte…!

Spustit audio