Odstoupení Andreje Illarionova
Úterní odstoupení Putinova známého ekonomického odborníka a konzultanta Andreje Illarionova samozřejmě není žádným kádrovým zemětřesením. Tento čtyřiačtyřicetiletý ekonom, který v Kremlu působil necelé dva roky, neměl přirozeně žádnou moc a jeho odchod nebude mít na rozestavení sil v ruské politické špičce absolutně žádný vliv.
Jak ale správně poznamenávají domácí i zahraniční pozorovatelé, jeho zmizení z Putinova týmu má přímo mimořádnou symbolickou hodnotu.
Illarionov byl muž, kterému bylo po celém světě pozorně nasloucháno, protože přímo z bašty současné ruské státní moci hlásal věci, které diametrálně odporovaly praktickým krokům jeho zaměstnavatele. Odmítal postup úřadů v kaze Jukos, nesouhlasil s přísnými tresty pro Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva a v zásadě odmítal dirigistický přístup Putinova současného vedení k ruské ekonomice.
Illarionov na vysvětlení svého kroku mimo jiné poznamenal: "Když jsem do své funkce nastupoval, nebyla sice v této zemi demokracie, ale Rusko ještě stále jevilo naději, že by se k ní v budoucnu mohlo propracovat. Nyní tato naděje zmizela a já nemohu pracovat v týmu, který ji pohřbívá." Konec citátu.
Ruský politolog Andrej Piontkovskij, působící v současné době ve Spojených státech, v dnešním ranním ruském vysílání BBC zcela oprávněně uvedl, že Illarionov v Kremlu v poslední době skutečně působil jako anachronismus, a zároveň se podivoval nad tím, že tento vzdělaný intelektuál a liberál zůstával ve svém poradenském křesle tak dlouho. Onen podiv se týkal jak postoje Illarionova samotného, tak i ochoty Kremlu dál trpět v řadách prezidentovy administrativy tohoto inteligentního šaška v nejlepším slova smyslu, který se nebál pronášet myšlenky v Putinově aparátu velmi nepopulární, až kacířské.
Pokud mluvíme o symbolickém významu tohoto kroku, mají odborníci na Rusko zejména fakt, že Putin a jeho okolí, kteří podobnou osobnost mohli dlouho chápat jako jistou demokratickou fangličku nad svou jinak stále autoritářštějí mocenskou praxí, se teď zřejmě rozhodli, že v současné době už moc třímají v rukou tak spolehlivě, že podobnou fangličku prostě nepotřebují.
Jiná věc je, že právě Illarionov byl až do letošního ledna šéfem ruského odborného týmu v rámci skupiny G8. Tento post před necelým rokem vyklidil také na vlastní žádost. Uvědomíme-li si, že další summit G8čky, jíž v příštím roce bude předsedat právě Rusko, začíná již za pár dní, není vyloučeno, že dnes již bývalý Putinův ekonomický poradce svůj úřad vyklidil i proto, aby jeho opoziční postoje do dění na summitu nevnášely zbytečné disharmonické tóny.
Pokud jde o Illarionovovu budoucnost, už včera před novináři prohlásil, že rozhodně nemíří do velké politiky ani do soukromé sféry. S největší pravděpodobností tedy skončí jako vysokoškolský učitel. To ostatně naznačilo jeho včerejší setkání s moskevskými vysokoškolskými studenty, mezi nimiž se podle vlastních slov cítil jako ryba ve vodě.
Illarionovovo rozhodnutí je v atmosféře současného Ruska zcela pochopitelné. Radit ruskému prezidentovi o záležitostech ruské ekonomiky, již ve stále větší míře řídí tzv. oligarchové s nárameníky, rozuměj bývalí generálové KGB, tento jeho poradce nadále nemohl považovat za možné. Působilo by to stále tragikomičtěji a nemělo by to smysl. Nu a máme-li se ještě jednou vrátit k symbolické hodnotě jeho kroku, jde o symbol vskutku zlověstný.
