Hlavní pracovní poměr mám na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde učím budoucí češtináře, nakladatele a mediální pracovníky jazykovědným předmětům.
Odborně se zabývám zejména gramatikou slovanských jazyků a výklady místních a pomístních jmen. Občas píši a publikuji povídky, ale hlavně hodně čtu (např. K. Amise, R. Dahla a D. Lodge, se zvláštní oblibou také všeobecné encyklopedie, které mě nepřestávají uchvacovat strhujícími zvraty v tématu vyprávění).
Textuji bluesmana J. Mížu, též jsem sám vystupoval jako písničkář, skoro pořád poslouchám hudbu (zvláště rád mám české hudební baroko a britský rock 60. let 20. století) a v souladu s rodinnou tradicí už jsem také ledacos pokreslil a pomaloval. Soustavně se věnuji sportům, zejména takovým, při kterých si můžu s někým povídat (pěší turistika, plavání, tlačení dětského kočárku na velké vzdálenosti).
Všechny články
-
Frekvence slova „narativ“ nápadně roste. Ukázat můžeme na dva důvody
Narativ. Taky máte pocit, že na vás to slovo létá ze všech možných stran? A víc než kdy dřív? Jeho užívání v současné češtině přibližně od roku 2013 rapidně roste.
-
Hroch. Divoké zvíře, ale taky vlastní jméno nebo figurka v šachu
Napadlo by vás, že slovo hroch může být taky vlastní jméno? Kdysi se tak označovala jedna z figurek v šachu.
-
Cookies. Sušenky, ale taky nedílná součást internetové doby
Cookies. V pravém významu označují v angličtině sušenky nebo koláčky. Mnozí z nás se ale s tímto označením setkáváme ve světě internetu.
-
Korejci a čeština. Co je pro ně v našem jazyce „brnkačka“?
Zájem o studium češtiny je i mezi cizinci. Před několika lety to byl jev ojedinělý, ne už tak v dnešní době.
-
Morava a Slezsko jako studnice starých a rozmanitých nářečí. Užívají se ještě?
Historické země Morava a Slezsko jsou sice svou plošnou výměrou i počtem obyvatel o něco menší než Čechy, ale pokud jde o jazyk, o tradiční nářečí, je tomu přesně naopak.
-
Vzít roha. Slovní spojení, které má zřejmě původ v maďarštině
Tentokrát budeme v jazykovém okénku brát roha. Samozřejmě ne doslova, ale bohemista Ondřej Bláha pátral po vzniku tohoto slovního spojení.
-
Baletka ano, baleťák ne. Proč se tomuto označení muži věnující se baletu brání?
Slovo baleťák, na rozdíl od slova baletka, zní nějak špatně. Potíž bude v příponě „-ák“, která je v češtině expresivní, vnáší do toho celku nežádoucí významový odstín.
-
Wrap a burrito. Před lety by těmto názvům v jídelníčku nerozuměli
Kdyby k nám přilétl strojem času někdo z roku 1980 a šel by do restaurace, určitě by se divil. Co je to moravský vrabec, by věděl, ale co je to wrap, to už by nevěděl.
-
Kam na nová slova?
Čeština je jazyk živý. A taky vitální, který není ničím ohrožen, což potvrzuje internetová databáze Ethnologue.
-
Jak se zajíc velikonočním symbolem stal
Proč je zajíc symbolem Velikonoc? Nebude to tím, že by se na Velikonoce nějak typicky a vzácně objevoval – zajíce měli lidé kolem sebe celoročně a ve velkém množství.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- …
- následující ›
- poslední »