Páté výročí vzniku rady NATO-Rusko
Jak se - zřejmě celkem správně - domnívají všechna ruská a světová média, generální tajemník NATO nepřicestoval právě v těchto dnech do ruské metropole náhodou: Počátkem července se, jak se rádo zdůrazňuje, v neformálním prostředí venkovského sídla amerického prezidenta v Kennebunkportu v americkém státě Maine, mají sejít Vladimír Putin a George Bush.
Děje se tak v době, kdy vztahy mezi oběma státy dramaticky ochladly a v této chvíli se hledá cesta, jak se z této možná očekavatelné, ale přesto velmi nepříjemné krize dostat ven.
Jaap de Hop Scheffer v Moskvě nenarazil na nic nečekaného: Rusové dál trvají na tom, že nová americká protiraketová iniciativa, která je podle oficiálních washingtonských prohlášení namířena proti tzv. darebáckým státům typu Íránu či Severní Koreje, je jasným ohrožením ruské strategické bezpečnosti a porušením dlouho a klopotně budované bezpečnostní rovnováhy v Evropě. Generální tajemník tyto dnes již klasické námitky vyslechl i přesto, že tento protiraketový program není iniciativou severoatlantickou, ale čistě americkou. Spojené státy jsou ovšem členskou zemí NATO. Opakování argumentu, že radar v českých Brdech a deset kinetických střel ve východním Polsku přece pro Rusko ani Rusy není žádným ohrožením, nebylo nic platné.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Severoatlantické alianci doporučil, aby se nesnažila zvyšovat svou bezpečnost na úkor jiných zemí. Kterých, snad ani není zapotřebí dodávat. Šéf ruské diplomacie konstatoval, že NATO a Rusko čekají v brzkém budoucnu nesnadné debaty právě při vyjednávání o americkém systému protiraketové obrany v Evropě, o ruských stížnostech spojených se Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a o jihosrbské provincii Kosovo. Ruský prezident Vladimir Putin, s nímž se Jaap de Hop Scheffer v úterý také setkal, prohlásil, že ve vztazích jeho země a NATO jsou problémy, ale tato spolupráce je naprosto nutná v zájmu zachování míru na celém světě.
Kdykoli se postup aliance dotkne ruských bezpečnostních zájmů, hodlá Moskva otevřeně sdělovat NATO své obavy a počítá s konstruktivní reakcí, řekl pak Sergej Lavrov. Spolupráce Ruska a NATO podle šéfa ruské diplomacie závisí i na dalším pokračování a zaměření transformace aliance. Citujeme. "Chápeme, že členové NATO chtějí, aby aliance maximálně odpovídala novým výzvám a hrozbám." Konec citátu.
Ruská strana naštěstí otevřeně konstatovala, že ke spolupráci mezi Ruskem a NATO není alternativa, ale své výhrady vůči americké bezpečnostní antiraketové iniciativě zatím nijak nezmírňuje. Před Putinovou návštěvou Spojených států by asi stálo za to si připomenout, co Rusům vadí nejvíc.
Jak ukázaly poslední týdny a měsíce, největším problémem je zřejmě plánovaný brdský radar. Jeho možnosti jsou využitelné nejen jihovýchodním, ale i čistě východním směrem a Američanům tak přinejmenším hypoteticky umožní sledovat kupříkladu pokusné a cvičné straty ruských raket. Této ruské námitce se jen těžko dá něco vytknout, protože myslitelné to jednoduše je. Rusům tento výklad existence radaru v České republice potvrzuje i fakt, že americká strana už se nechala slyšet, že ruská nabídka na využití jí pronajímaného radaru v ázerbájdžánské Gabale nic neřeší a služby tohoto zařízení by mohly mít funkci jen doplňkovou, nikoli však základní.
Ruská nabídka z nedávného summitu G8, nyní znovu opakovaná, je ve světě i nadále považována za obratný diplomatický tah, který Američany donutí alespoň zčásti odkrýt karty. Budou-li Spojené státy trvat na svém a brdský radar vybudují, Rusové se cítí oprávněni považovat to ze nepřátelské gesto vůči sobě. Jen si přitom trochu neuvědomují, že dnešní imperiálně uvažující Rusko může být pro své blízké i vzdálenější okolí považováno za zcela reálné nebezpečí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
