Pavel Novák

Na rozluštění kódování Enigmy, německého šifrovacího stroje, se podílela i trojice polských kryptoanalytiků. Jejich osud připomíná Centrum šifer Enigmy v Poznani.

I během nepříznivého počasí se dá s přírodou Krkonoš seznámit na bývalém šlechtickém statku ve vsi Bukowiec na polské straně hor. Mají tam expozici s názvem Tajemný les.

Staré vagony, návěstí, tendry s uhlím, ale i parní lokomotivy a dokonce funkční točna. To jsou hlavní lákadla vlakového depa v polském městě Wolsztyn. 

Římské město Džeraš v dnešním Jordánsku bylo v době své největší slávy bylo domovem až 20 tisíc lidí. Dnes jsou z něj jen rozvaliny, ale i ty působí majestátně.

Poznaňské svatomartinské rohlíky neboli rogaly z kynutého těsta jsou plné máku, ořechů, mandlí a cukru. Podle legendy za ně místní vděčí jednomu výmluvnému kázání.

Důlní budovy na povrchu mohou dál sloužit. A to úplně jinému účelu. To je případ bývalého dolu Julia v polském Valbřichu. Je z něj centrum vědy a umění.

Svá velká díla napsal Jan Ámos Komenský, v Evropě známý jako učitel národů, v Lešně v Polsku. Městě, do kterého utekl, po bitvě na Bílé hoře v 17. století.

Alsasko bývalo turbulentní částí Evropy, o kterou se staletí přetahovaly Německo s Francií. Té patří od roku 1945. Je to místo, kde se stýkají a mísí dvě kultury a jazyky.

Hasičů si lidé váží a stavějí jim tedy pomníky a muzea. Jedno takové je v polském městě Rakoniewice. Zvenku jako muzeum vůbec nevypadá. Je totiž v bývalém kostele.

Vádí Rum je písečná pustina v Jordánsku. Na 700 kilometrech čtverečních jsou majestátní skály z rudého pískovce, duny a lány písku. V podzemí má ale ohromné zásoby vody.