Pavel Novák

V krajině kolem polské Poznaně je dodnes rozesetých 335 větrných mlýnů. Nejvíc pohromadě jich stojí v muzeu mlynářství v městečku Osieczna. 

Polská Přemyšl kdysi ležela na území Rakouska-Uherska. Město s pevností má nejen bohatou vojenskou, ale i průmyslovou historii. Vzkvétala tam výroba dýmek a také zvonů.

Na rozluštění kódování Enigmy, německého šifrovacího stroje, se podílela i trojice polských kryptoanalytiků. Jejich osud připomíná Centrum šifer Enigmy v Poznani.

I během nepříznivého počasí se dá s přírodou Krkonoš seznámit na bývalém šlechtickém statku ve vsi Bukowiec na polské straně hor. Mají tam expozici s názvem Tajemný les.

Staré vagony, návěstí, tendry s uhlím, ale i parní lokomotivy a dokonce funkční točna. To jsou hlavní lákadla vlakového depa v polském městě Wolsztyn. 

Římské město Džeraš v dnešním Jordánsku bylo v době své největší slávy bylo domovem až 20 tisíc lidí. Dnes jsou z něj jen rozvaliny, ale i ty působí majestátně.

Poznaňské svatomartinské rohlíky neboli rogaly z kynutého těsta jsou plné máku, ořechů, mandlí a cukru. Podle legendy za ně místní vděčí jednomu výmluvnému kázání.

Důlní budovy na povrchu mohou dál sloužit. A to úplně jinému účelu. To je případ bývalého dolu Julia v polském Valbřichu. Je z něj centrum vědy a umění.

Svá velká díla napsal Jan Ámos Komenský, v Evropě známý jako učitel národů, v Lešně v Polsku. Městě, do kterého utekl, po bitvě na Bílé hoře v 17. století.

Alsasko bývalo turbulentní částí Evropy, o kterou se staletí přetahovaly Německo s Francií. Té patří od roku 1945. Je to místo, kde se stýkají a mísí dvě kultury a jazyky.