Pesach
Jeden z nejdůležitějších a také jeden z nejstarších svátků je slavný židovský svátek Pesach. Připomíná dobu odchodu Židů z egyptského otroctví a jejich cestu ke svobodě. Říká se mu také "svátek nekvašených chlebů" - to proto, že podle Tóry Izraelci opustili Egypt tak rychle, že už jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. A tak upekli chléb z těsta nevykvašeného.
K Pesachu náleží domácí obřad zvaný seder. Za minulého režimu všichni Židé chodívali na seder na židovskou obec - málokdo si jej dělal doma. Dnes už se oslavy a rituály spojené s tímto svátkem rozvíjejí a košatí v jednotlivých rodinách. Včetně těch mladých, kde jsou děti.
Přitom udělat hezký seder, to je opravdu pracné, říká Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze:
"Seder je pořádek, při němž jsou na stole symbolické pokrmy, které připomínají různé aspekty egyptského otroctví: například hořká zelenina, která připomíná hořkost. Namáčí se do slané vody, což je zase připomínka slz, prolitých v Egyptě. Je tam charoset - to je vlastně směs vína a hrozinek - čili celá řada symbolických pokrmů."
Při tom se předčítá pesachová Hagada, to je kniha pesachového vyprávění. Tam jsou některé důležité zásady: jednak, že o východu z Egypta je třeba vyprávět dětem, tzn. učit se této zkušenosti velké svobody.
"Současně je tam zmíněno i to, že v každé generaci se každý Žid má cítit, jako by on sám vyšel z Egypta. To znamená snažit se vždy znovu prožít tu skutečnost, že z otroctví je možno dojít ke svobodě. To je obecnější poselství."
To je pravda - je to odvěká, tisíciletá zpráva a vzkaz a poselství i pro nás, občany třetího tisíciletí, jinověrce i bezvěrce: z otroctví je možno dojít ke svobodě... A je tu ještě jeden významný symbolický aspekt. A ten se váže k nekvašenému chlebu.
"Nekvašený chléb, ten maca, česky se také říká maces, je vlastně čistota principu sama o sobě. Protože tam máte mouku, tedy obilí - to, co je ze země, dále obsahuje vodu, oheň, vzduch. Nic jiného to není, jsou to čisté principy. Čili ten svátek Pesach je třeba prožít i mravně, v čistotě všech principů."
Pesach je svátek dodržovaný, oblíbený, žitý. Vnáší lidem do života klid, soustředění a rodinnou soudržnost.
"Já si vzpomínám, jak jsem byl v Izraeli, který je převážně sekulární stát, nicméně se silnou náboženskou notou, a žili jsme v Tel Avivu a byli jsme pozváni na seder. Člověk pak jde domů, vidí liduprázdné ulice, pouze otevřená okna, v nich ž vidíte jednu rodinu za druhou, jak sedí u stolu... Sedí a zpívá."
To byl skutečně úžasný zážitek. A opravdu podle všech průzkumů v Izraeli i sekulární, nenáboženští Židé ten seder drží, a drží ho nábožensky. Což je, myslím, velice důležité.