Petr Just: Téma migrace je opět na stole. Tentokrát ale mnohem více odhaluje limity populismu

14. březen 2022

Ukrajinská krize se promítá i do tuzemské politiky. Hlavním tématem se opět stává migrace. Tentokrát se však negativním postojům ve veřejném prostoru nedostává tolik pozornosti jako v letech minulých. Rozpačití v soudech jsou i populisté. Proč? Co se změnilo? V audiozáznamu ještě zazní úvahy o tom, zda válka na Ukrajině přenastaví témata prezidentské volební kampaně i to, kam směřuje současné Maďarsko.

Válka rozpoutaná Ruskem na Ukrajině přiměla tuzemskou politickou scénu vymezit se a nastolit velká témata. Největším z nich je migrace. Tohle téma u nás hraje velkou roli posledních osm let.

„A teď je opět na stole,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just. Podle něj je ale evidentní, že přístup společnosti je tentokrát trošku jiný. „Hodně negativní postoj se úplně nevytratil. Ale není tak intenzivní a nedostává se mu až takové pozornosti.“

Odmítači na rozpacích

„I média totiž vnímají konflikt na Ukrajině trošku jinak. To je ale odrazem toho, že společnost to nyní vnímá jinak, a to se pak přelévá k politikům.“ Velmi nejednoznačně se podle Justa ke konfliktu i k otázce migrace staví například SPD.

Čtěte také

„Dlouhodobě byla vždycky jedním z tahounů velmi silných protimigračních tezí. Teď ale vidíme takové rozpačité přešlapování na místě,“ uvažuje Just. „Strana Tomia Okamury je nyní na rozpacích.“

„Pochopitelně nechce být obviněna z toho, že schvaluje válku a vstup ozbrojených jednotek jedné země na území jiného státu. Na druhé straně se ale nemůže úplně zpronevěřit tomu, na co celé ty roky lákala voliče. Tedy na sociální a nacionální populismus. Ukazuje to tedy limity populistické rétoriky.“

Nechtěný cizí element

V české společnosti nicméně stále převažuje ochota pomáhat, i když už teď je vidět, že celkově pozitivní obraz je přece jenom trošku narušen. „Řada lidí víc a víc kritizuje finanční a sociální podporu pro migranty. A odhaduji, že se vrátíme ke štěpení.“

„Solidarita ze strany běžných lidí bude oslabovat. Lidé začnou zdůrazňovat své osobní subjektivní prvky. Už teď začínají vidět, že je jim věnována menší pozornost než příchozím z Ukrajiny.“ Podle politologa je to dáno tím, že člověk je tvor hodně sobecký.

„Myslí hlavně na svoje vlastní potřeby. A teze, že by se stát měl postarat hlavně o svoje občany, tu zaznívala napříč předchozími roky právě v souvislosti s předchozími migračními krizemi. S cizím elementem se prostě lidé o podporu státu dělit nechtějí.“

Spustit audio

Související