Petra Procházková: Zdání politické jednoty Ukrajiny se rozpadá, vzdát se území ale zatím nepřipadá v úvahu

Podle listu Ukrajinska pravda ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. Sám Zalužnyj na začátku listopadu řekl, že se situace na bojišti dostala do slepé uličky. Na to reagoval prezident Zelenskyj slovy, že situaci za patovou nepokládá. Co se to mezi Zelenským a Zalužným děje?

Ty vztahy mezi náčelníkem generálního štábu a prezidentem určitě neoznačíme za idylické. List Ukrajinska pravda je tradičně dobře informovaný, zprávy, které přinášel, se nám vždycky potvrdily, takže si myslím, že mezi těmito dvěma poměrně dominantními muži je tam opravdu nějaká velká krize ve vztazích.

Čtěte také

Válka neskončí, dokud neosvobodíme celé okupované území Ukrajiny, říká poradce prezidenta Zelenského

To je pro Ukrajinu velmi špatná zpráva, protože jsou to vlastně dvě nejdůležitější osobnosti, co se vedení války týče. Pokud si nerozumějí prezident a náčelník generálního štábu, pokud dokonce spolu teď, jak se zdá v poslední době, ani nekomunikují, tak si myslím, že to není dobré ani pro morálku vojáků na frontové linii.

Volodymyr Zelenskyj v reakci na ta už citovaná slova náčelníka generálního štábu o patu ve válce s Ruskem řekl, že vojáci, kteří se chystají vstoupit do politiky, by neměli současně vést válku. Dá se to chápat tak, že by mohl generála Zalužného sesadit?

Údajně – a to říkají poměrně dobře informovaní ukrajinští kolegové – se o tom v prezidentských kruzích uvažuje. Myslím si ale, že je tady několik nebezpečí, která si Zelenskyj uvědomuje. Zalužnyj je v armádních řadách velice populární.

Ukrajinská armáda má řadu předností. Je velmi kreativní, obdivujeme ji, vidíme, co všechno dokázala, ale má jeden nedostatek, na který je opakovaně upozorňováno: s disciplínou to tam není úplně vždy stoprocentní a ta disciplína je hodně založena na osobnosti těch velitelů, na tom, že vojáci respektují své velitele. Oni se jich nebojí, oni je respektují. To je velký rozdíl mezi ukrajinskou a ruskou armádu.

Čtěte také

Plukovník Petráš: Odhodlaní vojáci a schopné velení jsou ve válce důležitější než moderní technika

A pokud by takto respektovaný velitel, jako je Zalužnyj, byl odvolán, tak by to mohlo způsobit velké problémy v celé armádě a nakonec i v celé ukrajinské společnosti. Tak toto je myslím na vahách, ale určitě se o tom, co se Zalužným, v prezidentských kruzích diskutuje.

Ještě dodám jedno jméno do těchto spekulací a budu citovat ještě jednoho výrazného politika. Za šéfa ukrajinské armády se totiž veřejně postavil starosta Kyjeva, bývalý boxer Vitalij Kličko. Ten v rozhovoru pro švýcarský list 20 minuten řekl, že Zalužnyj řekl pravdu o tom patu ve válce. Dodal, že někteří možná nechtějí slyšet, ale nemůžeme donekonečna lhát našim lidem a partnerům. Jak důležitá je tato reakce a jaký má vlastně Vitalij Kličko na Ukrajině vliv?

Vitalij Kličko je také velmi populární osobnost. On patří do tábora bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka a myslím si, že Petro Porošenko ještě nezabalil, lidově řečeno, svoji politickou kariéru a že číhá na ten vhodný okamžik. Tady bych výroky Klička chápala tak, že ten tým Porošenka vystihl určitou chvíli, kdy je třeba se zase ozvat, protože jsme dlouho o Porošenkovi neslyšeli.

Čtěte také

Ruští občané musejí vládě říct: Jsme proti válce, zastavte to! vyzývá starosta Kyjeva Vitalij Kličko

Ústy Klička je jasné, že ta jednota ukrajinské politické scény byla opravdu vyvolána tím šokem z útoku Ruska. Teď se začíná politická scéna probouzet a bude velice těžké udržet zdání a demonstraci té absolutní jednoty. To už prostě nepůjde.

Ten rozhovor pro 20 minuten není jediný rozhovor z poslední doby. Ještě ostřejší slova na adresu Volodymyra Zelenského pronesl Vitalij Kličko v rozhovoru pro německý Der Spiegel. Tam si postěžoval, že Ukrajina v té první fázi války postrádala jasné příkazy, že se utápěla v chaosu, byla prakticky bez velení, že hlavní roli tehdy sehráli starostové měst, kteří dokázali po vlastní ose zorganizovat obranu země. Řekl také, že ukrajinský prezident Zelenskyj se chová autoritářsky a snaží se potlačit politický vliv starostů a lídrů menších územních celků. Vyvolala tato slova na Ukrajině nějakou větší reakci?

Vyvolala reakce na sociálních sítích. Ale ono se tam přesně toto, co jste teď citoval, prolíná už delší dobu, pouze to nebylo řečeno z tak důležitých úst, jako jsou ústa starosty Kyjeva.

O tom, že Ukrajina nebyla dobře připravena na ten ruský útok, který šlo předpokládat, a tím pádem se Rusové dostali vlastně až na okraj Kyjeva a málem dobyli Charkov, o tom se mluví dlouho a když po večerech třeba sedíte s vojáky a oni tam otevřou nějakou láhev, tak vám začnou do detailů vyprávět, jak vlastně to politické velení selhalo, s tím, že „ale teď není čas na to, abychom ho kritizovali.“

Tak Kličko usoudil, že ten čas nastal.

A ta kritika směřuje právě k Volodymyru Zelenskému?

Ano, směřuje k Volodymyru Zelenskému, protože on skutečně jaksi určitým způsobem uzurpuje moc, což bych neřekla, že je za války něco tak zvláštního, protože válečný stav vyžaduje rozhodná a rychlá řešení a nemůžete se neustále scházet v nějakém větším počtu a diskutovat. To je pochopitelné, tak to prostě za války bývá. Ale tím, že na sebe berete pravomoce rozhodovat v úzkém kruhu, tak máte také obrovskou zodpovědnost.

Čtěte také

„Okupovali nás lidé naplnění zlem a nenávistí. A pak se stal zázrak!“ Obyvatelé Chersonu ale ještě vyhráno nemají

Takže Zelenskyj sklidil slávu, když se Ukrajině dařilo: vzpomeňme si jeho první zahraniční cesty, vzpomeňme si na to nadšení, když se Ukrajině podařilo dobýt zpátky Cherson a některá města v Charkovské oblasti. Bude ale sklízet i ty negativní emoce v době, kdy se nedaří. Tak to zkrátka je, když jste prezidentem a vrchním velitelem ozbrojených sil.

Dá se toto všechno, o čem mluvíme, interpretovat tak, že se drolí jednota ukrajinského politického vedení?

Já si myslím, že se drolila vždycky. Byla tady určitá epocha, taková několikaměsíční přestávka, kdy opravdu bylo všem jasné, že pokud se teď začnou hádat, tak budou mít Rusy na kyjevském Majdanu. Teď se ale vrací různé rivality, těch kritických hlasů je slyšet poměrně dost.

Pořád bych ale neřekla, že by Ukrajina – a to jak veřejnost, tak vojenské velení, tak politické vedení –  nebyla spojena jednou myšlenkou, že nenalezli shodu v tom, co je cíl. Cíl je všem jasný a stejný: chtějí zpátky svoji zemi a jsou ochotni ji zatím bránit.

Už se trošku liší ve způsobech, vyčítají si různé chyby atd. Důležité ale je, že zatím tam neslyšíte ve velkém zpochybňování toho cíle. Že by se měl třeba uzavřít nějaký mír s Ruskem, vzdát se některých území, to tam zatím nerezonuje.

Jaká panuje na Ukrajině atmosféra a k čemu se upínají naděje veřejnosti na zlepšení? A na čem reportérka Petra Procházková pozoruje pokles korupce v zemi? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.