Politická kultura: někdo ukradl žárovku i světlo
Začneme u posledního skandálu české politiky. Mafiánské způsoby podloudného shromažďování informací a vydírání, ve kterých figurovali poslanci Tlustý či Morava vyvolávají celou řadu otázek: Je to výjimečný případ, nebo vrcholek jakéhosi děsivého ledovce? Klesla česká politika na samé dno, nebo máme čekat ještě něco horšího? Začne znovu platit to, co platilo za komunismu, že čestný člověk v politice neobstojí? A o čem je vlastně česká politika léta Páně 2008?
Eva Hůlková:
Když se cokoli na politiky provalí a není již úniku, nastane čas
lamentací a citových výlevů na téma "vždyť jsme taky jen lidé".
Člověk sice politikům přizná, že jsou taky jen lidé, ale přímo
bytostně cítí, že na tomto argumentu cosi nesedí. Možná to známý
katolický kněz a univerzitní profesor Tomáš Halík bude umět
pojmenovat lépe:
Tomáš Halík:
Politici nesmějí říkat, že jsou jenom lidé! To, že jsou jenom
lidé, by si měli uvědomovat zejména v situacích, kdy jsou v
pokušení jednat jako bohové, nebo jako okresní bůžkové...
Jistě - každý člověk, i politik, může udělat chybu, může
zakopnout. I politikovi se může nevydařit manželství, můžou se
mu zvrhnout děti.
Ale musí umět přiznat chybu, tam, kde ji udělal a musí se
snažit ty věci - pokud může - napravit. To, co nelze politikovi
tolerovat, to je cynismus. Jestliže se ráno politik hrdě hlásí ke
křesťanským hodnotám a týž večer jde podvádět svou manželku, pak
je to prostě cynik a pokrytec. Jestliže začne hru s falešnými
informacemi a vydíráním, a pak v tom chce nechat pouze malé ryby
a doufat, že se věc sama brzy zapomene, pak je to prostě cynik!
Eva Hůlková:
Svět politiků je nicméně obrazem stavu společnosti. A
politickou kulturu u nás, a tedy úroveň společnosti, už nelze
svádět jenom na totalitu - varuje profesor Halík. V určitém
typu demokracie už přeci žijeme dvacet let!
Tomáš Halík:
Ti, kteří měli kompetenci a ochotu pomáhat společnosti, kteří
zdůrazňovali mravní hodnoty, ti byli stále zesměšňováni,
okřikováni. Tvrdilo se, že všechno zařídí neviditelná ruka trhu,
musí se na chvilinku zhasnout... ale ono se zhaslo na příliš
dlouho a někdo mezitím ukradl i tu žárovku, i to světlo.
Eva Hůlková:
Úpadek politické kultury v Česku se dostal podle Tomáše Halíka do
stadia "neúnosné". Co to znamená? Že se něco musí stát.
Tomáš Halík:
Musí skutečně rezignovat víc lidí, než jeden hloupý mladý
kariérista a musí začít nějaká veřejná debata o stavu
společnosti a politiky. Já myslím, že je jistě velice důležité,
že jsme v Evropské unii, že jsme v NATO, že musíme respektovat
mezinárodně platná právní pravidla. A že při našem soudnictví,
které funguje špatně, jsou možnosti mezinárodních tribunálů.
Myslím, že nikoliv náhodou ti největší euroskeptici a pomlouvači
Bruselu jsou u nás ti, kteří nesou největší odpovědnost za
nízkou právní a politickou kulturu v naší zemi. Ti, kteří šířili
tu nebezpečnou ideologii, že monopol na politiku mají jenom
strany a veřejnost a občanská společnost jim do toho nesmí vidět
a mluvit.
Eva Hůlková:
Hlavní mocí soudobé společnosti nejsou peníze, ale informace,
podotýká Tomáš Halík. Od politika se tedy právem vyžaduje etika
zacházení s informacemi. Jestliže je zneužívá, pak by měl tvrdě
zaplatit. Takže ptát se po etických pilířích politiky není ani
archaismus, ani bláhovost.