Polsko německý motor startuje

Němečtí hosté s porozuměním vyslechli, jak obtížné je přezbrojit polskou výrobu elektrické energie, stojící dnes na spalování uhlí. Opatření proti emisím kysličníku uhličitého budou mít na Polsko mimořádně velký dopad. Přitom mohou způsobit neúnosné, jak zaznělo dokonce z úst polského premiéra, šílené zvýšení zdejší ceny elektrické energie. Růstu cen se obávají nakonec i Němci. Riziko jim přináší snaha udržet si chemický a hutní průmysl.

Problém energetické zajištěnosti a zejména energetické bezpečnosti - což není jen politická, ale i ekonomická záležitost - je pro Polsko klíčový. Není pak divu, že pošilhávají i po možnosti nakupovat od Francouzů, jak nedávno Polákům nabídl sám prezident Sarkozy, technologie potřebné k výrobě energie z jádra. To Němcům nejde pod nos už vůbec.

Jinak řečeno - příliš možností najít shodná stanoviska v otázce energie, klimatu a znečišťování ovzduší kysličníkem uhličitým mezi sebou německá kancléřka ani polský premiér nenašli.

Potom je namístě se ptát, v čem je nynější návštěva Němců ve Varšavě zlomová?

Pozorovatelům neuniklo, že kancléřka Merkelová sebou přivezla bezmála polovinu své vlády. I ministry, kteří s problematikou energetiky dvakrát do styku nepřicházejí. Zato přivezli celou řadu témat. Nápad celoevropsky, v Gdaňsku oslavit dvacetileté výročí jednání u kulatého stolu ze 4. července 1989.Toto poklidné předání moci polské demokratické opozici a následné vypsání svobodných voleb otevřelo cestu k pádu Berlínské zdi a k osvobození významné části střední a východní Evropy. Němci si vedle toho uvědomují, že Poláci mohou sehrát významnou roli v rámci východoevropského partnerství, tedy ve vztazích Evropské unie vůči zemím, jako je Ukrajina, Moldávie, ale i Bělorusko. Mají k nim blízko a ze všech Evropanů spolu se Skandinávci nejvíce pro jejich problémy vyvinutý cit. Nadto si příští rok Poláci připomenou sedmdesátileté výročí vypuknutí druhé světové války. Uvítali by, kdyby na toto výročí mohli vzpomínat spolu s Němci.

A tak ani jednu ze stran tolik netrápí, že se na první pokus nedohodly v otázkách klimatu. Vetem si na jednání v Bruselu na konci tohoto týdne přesto nevyhrožují, jak tak rádi činili bratří Kaczyńští, když ještě byli oba u moci a když ležela na stole berlínská deklarace, předchůdce dnešní Lisabonské smlouvy. "Když to nejde s vámi, bude to muset jít bez vás," řekla tehdy kancléřka Merkelová polskému prezidentu Kaczyńskému. Nad dohadovanými pravidly pro většinové hlasování na půdě Unie nad přepočtem síly polského hlasu argumentoval, kdyby byli Němci nevyvolali druhou světovou válku, nebylo by bývalo dnes Poláků pouhých 40 miliónů, ale miliónů 60. Požadoval proto stejnou sílu hlasu pro Polsko, jako mělo mít Německo nebo Francie. Merkelová Kaczyńského sice tehdy umlčela, ten si však počkal jen na vhodnou příležitost, jak to všem vrátit i s úroky. Dočkal se letos, kdy obě komory polského parlamentu schválily Lisabonskou smlouvu, a prezident ji dodnes nechává ležet bez vyjádření tak, nebo onak, na svém pracovním stole. Smlouva sice schválena je, zákonem se však zatím nestala. Totéž má v plánu i český prezident Václav Klaus. Doslova dětinsky se těší, jak ji nechá nepovšimnutu ležet na stole, podobně jako jeho duchovní dvojče na severu od našich hranic ve varšavském zámku Belveder.

Všeho do času, říká se u nás, a říká se i v Německu. Daleko významnější je jiná skutečnost. Jako se rozjel nástupem nového prezidenta motor francouzsko - německý, rozjede se i obdobný evropský motor polsko - německý. Čeká jen na pár technických, už ne tolik obsahových doladění.

Poláci už dnes se mohou těšit, že příště se setkají s Angelou Merkelovou 4. července v Gdaňsku a vzápětí 1. září ve Varšavě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .