Postrach jménem ORL - aneb jak vyzrát na zánět středního ucha a sezónní infekce?

Proč nás kašel, rýma nebo chřipka nejvíc trápí v zimě?

Může za to pro zimu tak typický prudký výkyv teplot. Je-li vyšší než šest stupňů Celsia, dochází k dráždění na sliznicích, především na nosohltanu. Sliznice na to reagují velkou výrobou hlenu, ve kterém se snadno množí nejrůznější viry a bakterie. Na vině je i nedostatek slunečního svitu - vitamínu D. Navíc řada lidí trpí tzv. vazomotorickou reakci. To je zvláštní reakce podobná alergické, kdy organismus přehnaně reaguje na změnu teplo-chlad. Například při přechodu do zimy lidem oteče nos a začne z něho téct tekutá rýma. Reakce sliznic je překotná a pak už je infekce na spadnutí…


Chřipka není kašel ani rýma

Když nás trochu bolí v krku, máme rýmu nebo kašel, tak tomu v češtině často říkáme „chřipka“. Chřipka je ale podle MUDr. Jitky Vydrové něco úplně jiného. „Chřipka je, že ráno přijdete do školy nebo do práce a vůbec nic vám není. Kolem desáté hodiny si říkáte, ježišmarjá, co se to se mnou děje? Jsem taková nějaká unavená, asi jsem nevyspalá. A kolem dvanácté hodiny vás už tak strašně bolí ruce a nohy a máte horečku, že se v podstatě nemůžete ani zvednout. Žádnou rýmičku ani bolení v krku při pravé chřipce nemáte. K té patří jenom suchý nepříjemný dráždivý kašel. Až za dva tři dny se dostaví příznaky, na které jsme zvyklí, jako je pobolívání v krku, kašel a rýma.“


Vybíjení nakaženého ptactva nás chrání před chřipkovou pandemií

Mezi nositele viru chřipky patří společně s lidmi i vepři a ptáci. „Tím že pták dostane stejnou chorobu jako my, může způsobit mutaci chřipkového viru, na který pak nemáme žádné protilátky.“ V minulém století byly tři obrovské pandemie chřipky, kdy se virus chřipky šířil po celém světě. V roce 1918 to byla španělská chřipka, na kterou zahynulo 20 milionů lidí. Na konci 50. let asijská chřipka, na konci šedesátých let honkongská chřipka. „A tehdy se přišlo na to, že když se infikování ptáci vybijí, tak se pandemie zastaví. Od té doby se to dělá a žádná velká pandemie chřipky nebyla. Jenom menší epidemie.“


A v pořadu Atrium se od MUDr. Jitky Vydrové ještě dozvíte, jestli...
Pomůže očkování? Může s chřipkou něco udělat i doktor ORL? Proč by se nemoci měly v klidu vyležet? Jak dlouho můžeme v zimě zůstat na mraze? Jak zvládaly naše babičky nemoci bez antibiotik?


Je zánět středního ucha nakažlivý?

Sám zánět středního ucha nakažlivý není, ale nakažlivý je streptokok pneumonie, který ho ze 62 % způsobuje. Když se jím nakazíme, může se u nás projevit zcela jinak, třeba jako kašel. „Od té doby, co se děti očkují protipneumokokovou vakcínou, tak musím říct, že pícháme uši nesrovnatelně méně. V některých západních zemích se dávají nejprve antibiotika, a pak se uši píchají v narkóze. My to ale děláme líp. Nenecháváme děti tak dlouho trpět. Náš způsob je racionálnější, rychlejší a lepší.“


Může píchnutí ucha ohrozit sluch? A co babské rady?

Odborné píchnutí ucha sluch neohrožuje, ale prasknutí může. Proto není vhodné vyslyšet babské rady a do ucha strkat česnek. A jak je to s obklady? „To je taková domácí první pomoc. Pokud chceme zánět zabrzdit, aby se nerozjížděl tak rychle, dáváme studený obklad. Pokud chceme, aby ucho prasklo, tak teplý obklad.“ Lepší je ale nečekat a dítě rovnou odvést k odborníkovi. Mnoho doktorů ORL má nyní k dispozici i speciální kapky, které dokážou při píchání uší snížit bolet na minimum.


Pomůže odstranění nosních mandlí?

Podle MUDr. Jitky Vydrové ano. Zbytnělé nosní mandle jsou zdrojem vysoké nemocnosti. Do tří let mají svojí imunologickou funkci, poté ale už nechybí. Rovněž se nesmí stát mechanickou překážkou dýchání a příčinou recidiv středoušního zánětu, které mohou vyústit v problémy se sluchem. Odstranění nosní mandle pomůže nejenom od zánětů středního ucha, ale i od zánětů dutin, zánětů v krku a neustálé rýmy.

Celý rozhovor moderátorky Kláry Novákové s MUDr. Jitkou Vydrovou si můžete poslechnout pod článkem.