Poutník Josef Bohuslav Foerster
Letošní rok je plný jubileí velkých hudebníků. Svět si proto ve zvýšené míře připomíná Mendelssohna-Bartholdyho, Haydna, Händela, Martinů... Neměli bychom ale zapomenout na osobnost, která jako by stále zůstávala skromně ve stínu těchto velkých jmen - na Josefa Bohuslava Foerstra. Prosincové stopadesáté výročí narození tohoto významného českého skladatele, pedagoga, spisovatele a hudebního kritika naštěstí podnítilo vyhlášení Foerstrova jubilejního roku.
Foerstrovo rozsáhlé dílo, které zdaleka neznáme v úplnosti, bude zastoupeno i na Pražském jaru: do doprovodného programu festivalu byly tentokrát začleněny Foerstrovy Osenice, jejichž 9. ročník se uskuteční v sobotu 30. května na památku skladatelova úmrtí v obci, z níž jeho rod pochází. Osenický festival bude tradičně patřit amatérským pěveckým sborům. Zahájení proběhne ve zdejším kostele a program bude pokračovat v památníku Foerstrova rodu, kde je připomenut nejen skladatel, ale také jeho dědeček, kantor Josef, a strýc, hudební skladatel Anton Foerster. Ten se zasloužil o vznik hudebního školství v Lublani a je považován za autora první slovinské opery - proto na oslavy pravidelně přijíždějí také hosté ze Slovinska. Ostatně ani J. B. Foerster nebyl svázán jenom s Prahou, kde se narodil. Jako přítel Gustava Mahlera strávil spolu se svou paní, vynikající pěvkyní Bertou Lautererovou, významný čas v Hamburku a ve Vídni (jeho zahraničním vazbám bude věnován pořad vysílaný 30. května od 13 hodin na stanici ČRo 3 - Vltava). V obou městech vyučoval na konzervatořích a psal do odborného tisku, stále však zůstával v kontaktu s českým hudebním životem. Do něho se plně vrátil roku 1918, kdy se zapojil do práce na pražské konzervatoři i na její mistrovské škole. Několik let působil také jako předseda České akademie věd a umění a čtvrt století stál v čele Ochranného svazu autorského. Foerster se vždy angažoval v dobré věci pro českou hudbu a jako skladatel ji obohatil svou kultivovaností, humanismem a vírou.
