Předsednictví poháněné jen entuziasmem – podaří se nadšence udržet ve službách státu?

Lidé, kteří na Úřadu vlády pracují na organizaci předsednictví, jsou podle Alice Krutilové velmi motivovaní. V týmu má prý několik kolegů, kteří by podle ní měli v oboru pokračovat i po skončení předsednictví. Jenže to není tak jednoduché.

„Někdo musí udělat takovou systemizaci míst ve státní správě, aby tito lidé nebyli obratem vykopnuti na konci roku, do kdy má většina z nich pracovní smlouvu,“ upozorňuje.

Alice Krutilová, ředitelka Odboru pro české předsednictví v EU na Úřadu vlády|foto:Zdeňka Trachtová, Český rozhlas

Přizpůsobit je potřeba i další pravidla tak, aby se dal naplno využít talent těchto lidí. „Drtivá většina mého týmu pracuje na místech, která jsou pod zákoníkem práce. Abyste mohl vyjet jako diplomat a hlásit se do výběrového řízení například na Stálém zastoupení v Bruselu, což by byla další logická štace po tom, co to tady všichni přežijeme, tak musíte pracovat ve služebním poměru a musíte mít místo na dobu neurčitou,“ vysvětluje Alice Krutilová.

Za stávajících podmínek je tak podle ní téměř nemožné ve větší míře tyto lidi udržet ve státní správě.

Nadšení stážisté nestačí

Filip Nerad upozorňuje, že se to v minulosti po prvním předsednictví v roce 2009 nepodařilo. „Záleží, zda se opět nepromrhají tyto zkušenosti tak, jako se to stalo v roce 2009, kdy tehdejší český stát nedokázal najít pro tyto lidi uplatnění, ani jim nedokázal z velké části pomoci třeba do evropských institucí a oni ze služeb státu odešli,“ říká. To je podle něho jedna z největších výzev pro současné předsednictví.

Čtěte také

Bruselské chlebíčky každé pondělí na váš stůl. Poslechněte si nový podcast Radiožurnálu

„A taky záleží, jestli i oni sami budou chtít ve službách státu zůstat. Jestli to po tom půl roce neodnesou nějakým syndromem vyhoření a jestli je stát bude schopen důstojně zaplatit,“ dodává Zdeňka Trachtová.

Viktor Daněk se ovšem domnívá, že vyhlídky zatím nejsou nejlepší. „Jsem v kontaktu s bruselskými diplomaty a zatím nemám úplně povzbudivou zprávu. Od mnoha z nich jsem mimo záznam slyšel, že to předsednictví zatím jede do značné míry na entuziasmu a nadšení těch lidí,“ upozorňuje a připomíná, že současné předsednictví z velké části stojí na práci neplacených stážistů v Bruselu.

Devět šancí, jak uspět

Autoři podcastu také dali dohromady svých devět kritérií pro zhodnocení úspěšnosti českého předsednictví. Na konci roku se k nim plánují vrátit a vyhodnotit je. Některá kritéria jsou zcela konkrétní a objektivní, jiná spíše subjektivní a pocitová:

1. Během předsednictví nepadne vláda.
2. Na říjnový summit do Prahy přijede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
3. Summit na Pražském hradě proběhne důstojně, smysluplně a bez nevhodných a skandálních výroků ze strany některých ústavních činitelů.
4. Podaří se udržet jednotný postoj zemí EU směrem k Rusku (zejména při zavádění sankcí).
5. České předsednictví dotáhne do konce alespoň tři návrhy z klimatického balíčku Fit for 55.
6. Pohne migrační reformou a posune nový migrační a azylový pakt.
7. Vládě se podaří probudit v občanech ČR větší zájem o fungování EU, skončí tradiční vymlouvání se na Brusel.
8. Na konci prosince budeme mít v EU plyn a nebudeme mrznout – Česko zabrání situaci, aby se státy vzájemně přeplácely o nedostatkový plyn.
9. Bonusové kritérium: lidé, kteří teď pracují na organizaci předsednictví, se pak nerozutečou a budou pokračovat na Úřadu vlády, Stálém zastoupení ČR při EU nebo v Evropských institucích.

Autoři podcastu Filip Nerad, Viktor Daněk a Zdeňka Trachtová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas