Předvolební Ukrajina

Počátkem loňského roku zemi vládl silný oranžový tandem Juščenko-Tymošenková. Nový prezident jmenoval svou hlavní spojenkyni premiérkou, ale již po půlroce, tedy loni v srpnu, považoval za nutné ji z funkce odvolat. Důvod? Její personální politika. Podle prezidenta paní se paní Tymošenková obklopila lidmi, jimž spíš než zájem země ležel na srdci zájem vlastní. Tento krok přirozeně vedl k tomu, že ta spojenectví s prezidentem ukončila a již loni na podzim oznámila, že její Blok Julie Tymošenkové půjde do parlamentních voleb samostatně. S velkým napětím bude na vysypávání volebních uren čekat prezidentovo oslabené hnutí Naše Ukrajina. Více než rok Juščenkovy vlády totiž nepřinesl řadovým Ukrajincům nic dobrého - spíš naopak. V roce 2004 za vlády předchozího tandemu Kučma-Janukovyč země zaznamenala téměř dvanáctiprocetní hospodářský růst, a to i přesto, že podzimní revoluční týdny nakonec tříkolových prezidentských voleb ekonomice země rozhodně neprospěly. Loni roce byl i podle oficiálních statistik hospodářský růst ve srovnání sotva třetinový, a to Ukrajinci poznali i ve svých peněženkách a nákupních taškách. Po euforii, v níž si Ukrajina slibovala své brzké začlenění do rozhodujících evropských struktur, tedy přišlo vystřízlivění, rovnající se v mnoha ohledech kocovině. Na tiskové konferenci minulý týden musel Juščenko navíc sám konstatovat, že i v jeho administrativě "je plno zlodějů". Přesně podle úsloví "když se dva perou, třetí se směje" těží z rozpadu vítězného tandemu třetí vzadu - již zmíněný bývalý premiér a Juščenkův prezidentský sok, jehož si původně vyhlédla bývalá hlava státu Leonid Kučma a s ním také Putinův Kreml. Ti všichni teď doufají v možnou satisfakci, protože podle posledních průzkumů právě Janukovyčova Strana regionů, která má hlavním oporu v rusifikovaných oblastech na východě země, vykazuje předvolební preference kolem 30 procent. Už v tuto chvíli se tedy hovoří o dvou základních možných povolebních aliancích. Tu první by mohla (zřejmě za asistence dalších stran) vytvořit Janukovyčova Strana regionů právě s Blokem Julie Tymošenkové. O této eventualitě se nejvíc mluvilo loni na podzim, kdy ambiciózní Julie Tymošenková ztratila svůj premiérský post. V posledních týdnech se ale objevila i teorie, že nový pakt s Tymošenkovou by mohl uzavřít Juščenkova Naše Ukrajina. Největší optimisté dokonce tvrdí, že dva důležité politické subjekty získají takto - tedy každý zvlášť - více hlasů, než kdyby Tymošenková v Naší Ukrajině zůstala. V tomto případě by zřejmě nastávala varianta "všichni proti Janukovyčovi". Ale "šedá je všechna teorie." - atakdále. Jedna poznámka závěrem: Situace na Ukrajině bývá v těchto dnech často srovnávána se situací v Bělorusku. Připomeňme si jen, že je to klasické srovnávání nesrovnatelného. Ukrajinská politická a společenská praxe má a ještě dlouho bude mít k vyspělé evropské politické kultuře hodně daleko - o tom není sporu. Na druhé straně však to, co se bude v neděli odehrávat u ukrajinských volebních uren, bude normální boj politických formací, které mají zruba stejné možnosti a stejné šance. Rozhodně tedy nepůjde o okázalý tyjátr s komparsem v podobě celé společnosti, jak jsme tomu v minulém týdny byli svědky v případě znovuzvolení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.