Proč mají Rusové nového ministra obrany?
Nový ruský ministr obrany Anatolij Serďukov se vlastně dnes dostal k prvnímu oficiálnímu aktu ve své nové funkci, když vydal slavnostní sváteční rozkaz, jímž oslovil příslušníky všech druhů ruských vojsk.
Ruští političtí analytici a novináři si však při této příležitosti dál kladou otázku, co Putin posledními dosti zásadními změnami v nejdůležitějších vládních křeslech sledoval.
Sám Sergej Ivanov hned po svém jmenování do funkce prvního vicepremiéra zachoval železný klid a řekl, že je na změny funkcí zvyklý a že je bere se samozřejmostí, vlastní vysokému důstojníkovi. Upozornil, že k jeho vicepremiérským povinnostem patří řídit nejen vojensko-průmyslový komplex Ruské federace, ale vlastně celý ruský průmysl a k tomu i dopravní infrastrukturu země.
Ivanov upozornil také na to, že armáda po dlouhých letech přece jen podstoupila dosti podstatné reformy nebo se k tomu alespoň chystá. Zdůraznil především fakt, že základní vojenská služba se letos zkrátila na 18 měsíců a od 1. ledna 2008 se zkrátí na pouhý rok. Vojáci základní služby by také neměli odcházet do tzv. horkých oblastí typu Čečenska či do nebezpečných zahraničních misí. Tyto úkoly by se měly stát doménou vojáků z povolání. Ani Sergej Ivanov ovšem není schopen vysvětlit, proč ruská armáda stále není s to skoncovat se šikanou, která podle některých obhájců lidských práv znamená smrt 500-1000 vojáků přímo v kasárnách - a to je podstatně víc, než při plnění bojových úkolů, včetně již zmiňovaného Čečenska.
Někteří ruští novináři, specializující se na problémy armády, v souvislosti s odchodem Sergeje Ivanova z čela rezortu obrany připomněli loňský případ vojína Syčova, jehož ruští mazáci v čeljabinském tankovém učilišti zmrzačili tak, že mu musely být amputovány obě nohy a pohlavní orgány. První tehdejší Ivanovova reakce na dotazy médií na celou kauzu byla tehdy taková, že něco podobného není možné, protože to by přece on musel o věci něco vědět... Prezident Putin tenkrát svého věrného spolubojovníka podržel, jenže šikana v armádě neustala a v uplynulých týdnech se prokázala dokonce i nucená prostituce vojáků základní služby v Petrohradu. A pak Sergej Ivanov z ministerského křesla odešel. Může to samozřejmě být náhoda, ale nemusí...
Pravdou je, že za šest let kariéry v armádních kruzích dosáhl Ivanov mnohého, například jistého znovusjednocení všech ruských ozbrojených složek a zejména pak sféry zbrojního průmyslu, nad níž díky Ivanovovi bdí všemocná státní agentura, která tu má vše pod kontrolou. Na druhé straně však podle profesora Akademie vojenských věd Vadima Kozjulina nový ministr po starém dědí vojáky, kteří mají ve výzbroji samopaly svých otců a vojenskou techniku, beznadějně uvízlou v minulém století. A v minulém století zůstal i duch této armády, a to jak ve vztahu k vojákům, tak koneckonců i k důstojníkům.
Člen veřejné občanské rady při ministerstvu obrany Igor Korotčenko v této souvislosti zase upozorňuje na to, že kdo si myslí, že nový šéf rezortu Anatolij Serďukov bude jen jakýmsi "technickým" ministrem, hluboce se mýlí. Podle tohoto odborníka se Serďukov naopak stává jedním ze nejbližších spolupracovníků prezidenta Putina, který by mohl být jako specialista na kontrolní procesy v daňových záležitostech vhodnou metlou do spletitých, často korupcí poznamenaných vztahů v nejvyšší patrech ruské armádní mašinérie. Nový ministr však zatím nedostal příležitost, aby něco takového prokázal.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
