Proč nejel Juščenko do Moskvy?

Jak se zdá, agenda této schůzky bude velmi široká, protože obě země spojuje nejen společná minulost, ale přes dosavadní výsledky skoro tři roky staré oranžové revoluce i přítomnost a budoucnost. Jednat se v každém případě bude o dodávkách ruského zemního plynu, k nimž pro Ukrajinu v této chvíli neexistuje žádná alternativa, o ruské námořní základně v Sevastopolu, která tam podle dvoustranné mezistátní smlouvy má sídlit nejméně do roku 2017, o výstavbě mostu přes Kerčskou úžinu, který by měl zintenzívnit ekonomické kontakty v celé přilehlé oblasti i o mnoha dalších aspektech vzájemných styků. Odklad této schůzky těsně před ukrajinskými parlamentními volbami vyvolal proto zájem nejen v Rusku a na Ukrajině, ale i jinde ve světě.

Jak se dalo očekávat, každá ze dvou zainteresovaných stran má pro odklad setkání Putin-Juščenko poněkud jiný výklad. Zatímco oficiální elektronický deník strana.ru včera uvedl, že schůzka byla odložena z iniciativy Moskvy, ukrajinské internetové noviny korespondent.net se domnívají, že s odkladem naopak přišel Viktor Juščenko. Ruský zdroj je toho názoru, že těsně před volbami, jejichž výsledek se zatím nedá přesně určit, by nebylo dobré jednat s mužem, který by se i se svým reformovaným hnutím Naše Ukrajina-Národní sebeobrana mohl po 30. září ocitnout v poli poražených, Ukrajinci mají jiný výklad. Podle něj považuje Juščenko v této chvíli za důležitější než cestovat do Moskvy zůstat doma a pozorně sledovat vývoj posledních předvolebních týdnů.

Jako pravděpodobnější se jeví interpretace, podle níž je za přesunem termínu této významné státní návštěvy spíš Moskva, která by se nerada blamovala, jako se to stalo před třemi lety. Tehdy Vladimír Putin jednoznačně podpořil předáka spíše proruské Strany regionů a současného ukrajinského premiéra Viktora Janukovyče. Následná oranžová smršť ale mimo jiné ukázala, že toto příliš okázalé Putinovo angažmá ve prospěch zcela konkrétní osoby nakonec bylo kontraproduktivní, protože liberálně uvažující části Ukrajinců se muselo jevit jako vyložené vměšování do vnitřních záležitostí jejich země. To se tentokrát určitě nestane a o svých prioritách v souvislosti s rusko-ukrajinskými vztahy bude Kreml docela jistě veřejně mluvit až někdy po 1. říjnu.

Juščenkovy případné důvody pro přeložení návštěvy Moskvy na pozdější termín jsou ovšem taky závažné. Předvolební boj se zdá být ještě rozhořčenější než v loňských řádných parlamentních volbách a jak se zdá, současná státní moc se uchyluje k praktikám vskutku bezprecedentním. Minulou sobotu ukrajinská Ústřední volební komise neschválila seznam 450 poslaneckých kandidátů Bloku Julie Tymošenkové - údajně proto, že v seznamu byly chyby v adresách jednotlivých uchazečů o poslanecká křesla. Tento verdikt zrušilo až rozhodnutí soudu, což ostatně mnohé pozorovatele inspiruje k názoru, že také o výsledcích těchto voleb, v nichž bude poměr mezi zisky oranžových juščenkovců a modrých janukovyčovců možná hodně těsný, by nakonec mohl rozhodovat rychlý sled řady soudních verdiktů. Což by zřejmě bylo to nejhorší, co by se mohlo stát, protože jednoznačný výklad práva je na dnešní Ukrajině už tradičně velkým problémem a podobně jako letos na jaře by to ze všeho nejspíš vedlo k rozhořčeným protestům před soudními budovami.

Možná se to někomu bude zdát zvláštní, ale oranžová revoluce prostě ještě neskončila. Právě předčasné parlamentní volby na konci září mohou ukázat, zda bude nakonec poražena či zda jí nějaká naděje ještě zbývá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .