Prohlášení generálního ředitele Českého rozhlasu k manipulativnímu článku týdeníku Respekt

Logo Českého rozhlasu

Důrazně se ohrazuji proti dalšímu manipulativnímu článku týdeníku Respekt. Redaktorka Ivana Svobodová již poněkolikáté v materiálu věnovaném Českému rozhlasu překrucuje fakta a předkládá domněnky a pomluvy s cílem diskreditovat vedení Českého rozhlasu i samotný Český rozhlas jako médium veřejné služby. Jako zdroj její manipulace pak slouží téměř výhradně „anonymní zdroje“.

  1. Ohrazuji se proti údajným anonymním tvrzením, které zpochybňují nezávislost a nestrannost Českého rozhlasu. Jako generální ředitel ČRo jsem nikdy neváhal veřejně a velmi rázně vystoupit proti vyjádřením politiků, která napadala podstatu a principy média veřejné služby, například v případě předsedy SPD Tomia Okamury.
  2. Zjevná lež je vyjádření, že si „objednávám“ analýzy u Rady Českého rozhlasu. Rada Českého rozhlasu je samostatný kontrolní orgán nadřízený generálnímu řediteli. Analýzy si Rada ČRo zadává na základě svého uvážení a rozhodnutí. Kontrolní činnost je její kompetence. Tvrzení Respektu není ničím jiným než zcela nedoloženým tvrzením - pomluvou a v případě redaktorky Svobodové je to také základní nepochopení a neznalost činnosti Rady ČRo a povinností, které jí ukládá zákon. Podotýkám, že z pozice generálního ředitele jsem naopak s výsledky analýz, které si Rada ČRo nechala vypracovat, mnohokrát polemizoval na veřejných zasedáních Rady ČRo.
  3. Stejně tak Respekt překrucuje fakta o pracovníkovi na dohodu Jiřím Fenclovi. Jiří Fencl pracuje v Českém rozhlase na základě DPČ uzavřené od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2019 při Analytickém a výzkumném oddělení. Zabývá se analyzováním rozhlasového trhu a monitoringem konkurenčního prostředí. Jiří Fencl není a nikdy nebyl poradcem mým, tedy generálního ředitele ČRo. Výstupy práce pana Fencla jsou jednak ústní povahy, jednak povahy písemné. Většina úkolů, které pan Fencl dosud vypracovával, byla povahy „ad hoc“ a zároveň také byla součástí kompilovaných výstupů, na kterých se podílelo více analytických pracovníků. Český rozhlas dílčí výstupy práce jednotlivých pracovníků neuchovává a nemá také žádnou povinnost podobné materiály archivovat. Český rozhlas se od soukromých názorů pana Fencla, které prezentoval na externí sociální síti, velmi jasně a striktně distancoval. S panem Fenclem byl rovněž veden interní pohovor, aby se příště již nevydával za někoho, kým není.
  4. Nijak mě nepřekvapuje, že Respekt opět vytahuje svá stará a stokrát omletá témata s Krameriovou cenou a názorovým střetem s Jankem Kroupou. Tak jako vždy ale již týdeník zcela – jak je rovněž jeho zvykem - opomíjí názor druhé strany.

V minulosti jsem uvedl, že účast v porotě Krameriovy ceny naprosto neznamenala, že bych snad souhlasil s postoji Asociace nezávislých médií. Naopak jsem k nim měl vždy značné výhrady, které jsem také otevřeně prezentoval. Má účast v porotě byla pokusem o navázání dialogu s pomyslným druhým břehem mediálního světa, protože jak věřím, úkolem media veřejné služby není stavět bariéry, ale naopak mosty. Zároveň bylo důvodem to, že cenu tehdy obdržela řada renomovaných novinářů z prostředí rozhlasu – například Jan Petránek nebo Stanislav Motl. Otevřeně jsem také uvedl, že uvedená snaha o dialog nenaplnila mé očekávání, a proto se již nadále jako porotce udělování cen neúčastním.

V případě Janka Kroupy jsem kritizoval formu zpracování reportáže, nedostatečné uvedení do celkového kontextu a rozkouskování tématu ve vysílání, kdy nezazněly informace v komplexní podobě hned, ale byly ve vysílání postupně zveřejňovány. Co je podstatné – jako generální ředitel jsem nikdy do vysílání nezasáhl a všechny reportáže týkající se tématu byly odvysílány. V ČRo byla přijata ve zpravodajství vnitřní opatření a takové editorské postupy, aby k podobným konfliktům nadále nedocházelo. Za pravdu mi také v konečném důsledku dala RRTV ve svém usnesení, kde konstatovala nedostatky v reportážích Janka Kroupy a to, že byl v tomto případě opravdu porušen zákon.

Týdeník Respekt a jeho redaktorka Ivana Svobodová zveřejnily informace nepřesné, lživé, záměrně dehonestující a zcela spekulativní. Ve svém textu názorně ukazují přesně to, čeho by se mělo vyvarovat každé médium, které chce být považováno za nestranné a objektivní. Respekt tímto žádám o zveřejnění mé reakce. Pokud tak neučiní, budu zvažovat právní kroky, kterými bych ochránil dobré jméno mé i Českého rozhlasu.

Pevně také věřím, že naši posluchači nepohlíží na Český rozhlas skrze nálepkování, laciné mediální zkratky a pokřivené účelové informace. Jsem přesvědčený o tom, že veřejnost hodnotí Český rozhlas na základě jeho práce, což zahrnuje množství nových a skvělých projektů a především pak samotné vysílání, které naplňuje náročná měřítka zákonu o ČRo a Kodexu ČRo. Právě naše vysílání, které je zcela nezávislé, objektivní a nestranné, je a mělo by být vždy měřítkem hodnocení Českého rozhlasu a toho, jak plní veřejnou službu.