Protiraketovou obranu jsme prohráli...
...konstatovalo poněkud fatalisticky dnešní vydání známého ruského internetového deníku gazeta.ru, které připomíná, že ani půldruharoční intezívní ruská nahlas vyjadřovaná nevole české a americké partnery od původního záměru neodradila. Znepokojivé pro Moskvu jistě je, že jde o první dohodu tohoto typu a že by se v celém regionu mohla stát precedentem.
Gazeta.ru se domnívá, že Rusové by tento vývoj událostí neměli brát nijak tragicky a napříště tomuto faktu přizpůsobit svou vyjednávací taktiku s Američany. (Malá poznámka: Tento dosti ojedinělý komentář během dopoledne přinejmenším z první stránky gazety.ru zmizel.)
S titulkem, který jsme si z právě citovaného elektronického periodika vypůjčili i pro toto malé zamyšlení, rozhodně nesouhlasí ruský prezident Dmitrij Medveděv. Ten se - ostatně na rozdíl od drtivé většiny ruských tištěných médií - novou česko-americkou smlouvou obsáhle zabýval na závěrečné tiskové konferenci japonské schůzky skupiny G8 a toto téma Medveděvovi v jistém smyslu zastínilo hlavní náměty schůzky. Ruský prezident připustil, že téma americké goláblní protiraketové obrany se probíralo i při jeho dvoustranném setkání s Georgem Bushem. To se však odehrálo ještě před důležitým pražským podpisem.
Jak už jsme naznačili, Medveděv na rozdíl od gazety.ru nepovažuje ruskou stranu za nějakého poraženého. "Tato situace je pro nás ovšem krajně nepříjemná a my budeme muset přijít s odpovídajícími kroky," zdůraznil Dmitrij Medveděv a dodal, že Rusko rozhodně nehodlá příslušné rozhovory s americkou stranou přerušit. Upozornil však na to, že pravidelné schůzky, které se konají každého půl roku podle formule 2+2, tedy ministři obrany a zahraničí obou zemí, jsou mdlé a nepřinášejí žádné konkrétní výsledky. Ruský prezident také konstatoval, že ruská strana už několikrát upozorňovala, že americké obranné aktivity v Evropě jí jednoznačně nevyhovují a že pokud jde o evropskou bezpečnost, navrhovala jiná řešení. Zatím prý ale nebyla vyslyšena.
Na často opakovanou otázku, proč Rusům radar v Brdech a deset antiraket v Polsku tolik vadí, když ve srovnání s jejich strategickými možnostmi žádné nebezpečí představovat nemůžou, odpověděl bývalý nejvyšší velitel ruských vzdušných sil generál Pjotr Dejnekin, a to podstatně konkrétněji než sám ruský prezident či včerejší poněkud mhlavé prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Generál zopakoval poměrně známý ruský argument, že zejména plánované základny v Polsku nebo v Litvě by mohly svou výzbroj velmi rychle rozšířit, a to nejen o proponované antirakety s kinetickými hlavicemi bez výbušniny, ale i o nejrůznější další raketové zbraně, které by měly daleko větší účinnost. "Na reálné akce Američanů už nemůžeme jako doposud reagovat jen výtkami a zapřísaháním - je zcela jasné, že oni chápou jen sílu, jen praktické kroky," konstatoval generál Dejnekin, který doporučoval, že vhodnou odpovědí by byla podobná monitorovací zařízení a podobné základny při západní hranici Ruské federace.
Na všechna tato prohlášení už reagoval mluvčí Pentagonu Jeff Morell, který ruské hrozby označil za rétoriku, která má být především nátlakem na středoevropské bývalé sovětské satelity. "To jim ale nejvyjde," prohlásil poněkud prostoduše pan Morell - buď proto, aby politikům a zákonodárcům ve Střední Evropě dodal odvahy, anebo proto, že situaci v regionu přece jen tak dobře nezná.
Ti, kdož podobná prohlášení v Moskvě připravují a pronášejí, naopak velmi dobře vědí, že středoevropské vlády a parlamenty musí doma čelit značnému, často většinovému tlaku obyvatelstva, které si cizí vojáky a cizí vojenská zařízení po špatných zkušenostech právě se Sověty na svém území nepřejí, a že zejména zákonodárci, kteří se voličům bez ohledu na cokoli chtějí zalíbit, by si nakonec mohli počínat právě podle kremelské nápovědy.
Jiná věc je, že Moskva, která kvůli radaru u nás a antiraketám v Polsku už nadělala tolik rámusu, musí zachovat tvář a nemůže jen tak připustit, že jí tohle vše vlastně nevadí. Faktem ale je, že výsledky dnešní návštěvy Condoleezzy Riceové v Gruzii pro ni nakonec mohou být ještě mnohem nepříjemnější, a to i dobudoucna.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
