Putin k lidu
Prezident Putin to s většinou ruských občanů, kteří tvoří ony trvalé zhruba dvě třetiny jeho naprosto věrných a loajálních obdivovatelů, opravdu umí. V dnešní přímé rozhlasové a televizní debatě podle očekávání odpověděl na všechny základní otázky, které mu byly položeny a které se všeobecně očekávaly, tak, že mohl být spokojen jak on, tak většina tazatelů.
Právě proto mnoho zahraničních novinářů a pozorovatelů označuje tuto pravidelnou a vskutku monstrózní akci především za propagandistický tah, který má dále zvýšit i beztak vysokou prezidentovu prestiž. Což se jako obvykle opravdu podařilo.
Připomeňme si pár víceméně technických údajů: Dotazů, které formou telefonátů, SMS zpráv a internetových vzkazů proudily do zvláštního štábu, bylo téměř dva a půl miliónu. Je asi zbytečné dodávat, že byly pečlivě vytříděny a uspořádány tak, aby hlavě státu nepůsobily zbytečné vrásky a přitom aby shrnovaly vše to, co je pro současné Rusko nesporný problém. Kromě této záplavy otázek měli někteří ruští občané to štěstí, že se mohli svého prezidenta na to co je zajímá ptát přímo z celkem deseti stanovišť po celé Ruské federaci, jejichž poloha byla ostatně až do poslední chvíle přísně tajena. Přehlídka občanských otázek a prezidentských odpovědí trvala tři hodiny.
Teď už ale k nejpodstatnějším tématům.
V úvodním slovu prezident prohlásil, že východiskem k dalšímu úspěšnému rozvoji Ruska jsou dobré ekonomické výsledky, které jsou podle jeho názoru evidentní. Letošní hospodářský růst by měl představovat přes šest a půl procenta a reálné příjmy obyvatelstva by měly stoupnout dokonce o jedenáct procent.
Ekonomiky se ostatně týkala i řada dalších dotazů. Na dotaz jedné Sibiřanky, proč Rusko prodává plyn na západ, když doma na řadě míst plyn není k dispozici, Putin řekl, že tato otázka je legitimní, ale že Rusko své suroviny do světa prodávat musí, protože tento obchod je jedním z hlavních příjmových zdrojů národního hospodářství. Potvrdil, že v posledním roce tolik diskutovaný Severoevropský plynovod bude vybudován a dokonce prohlásil, že se domnívá, že by při jeho výstavbě měla vypomáhat Baltská námořní flotila. Válečné loďstvo je podle Putina k podobným cílům využíváno v řadě zemí světa. Na druhé straně souhlasil s námitkou, že Rusko by se nemělo stát surovinovým přívěškem Evropy a mělo by udělat vše proto, aby se podobnému osudu vyhnulo.
Nesmírně důležité gruzínské téma nakousl předseda rady stařešinů neboli aksakalů z dagestánského Kaspijsku. Ten řekl, že je velice nepříjemné a tíživé sledovat, jak se vyvíjejí současné vztahy mezi Ruskem a Gruzií. Prezident na to odpověděl, že nejde o nepřátelství mezi národy obou zemí, ale o moskevskou reakci na kroky dnešního gruzínského vedení. Připomněl, že Gruzie se svého času dobrovolně připojila k Ruské říši (omylem nejdřív uvedl, že k Ruské federaci), a že řadoví Gruzíni za aktuální potíže ve vztazích nenesou odpovědnost. V jiné odpovědi však uvedl, že na zabezpečení jižní, tedy kavkazské hranice bude vynaloženo na 50 milionů dolarů.
Mezi dalšími tématy figuroval například korejský problém, demografická katastrofa země, jejíž obyvatelstvo se každoročně zmenšuje o tři čtvrtě milionu lidí, o narovnávání vztahů s Ukrajinou a dokonce i špatné výsledky současné ruské fotbalové reprezentace. Jedním ze základních témat bylo ovšem to, co se stane po roce 2008, až Putin nebude moci potřetí kandidovat na prezidentský úřad.
Ruský prezident už víceméně stereotypně zopakoval, že ústavu sobě na míru přešívat nehodlá. Na přímý dotaz jistého Arkadije ovšem odpověděl, že jeho hlavní politickou devizou po roce 2008 je současná důvěra spoluobčanů v jeho schopnosti a síly, což bude do budoucna považovat za svůj největší politický kapitál. Naznačil tak tedy, že ve vysoké politice hodlá setrvat, i když jméno svého případného nástupce opět neuvedl. Inu, ani při této elektronické velkogalashow nic nového pod sluncem
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
