Putin: Mám na moc morální právo!

Tato strana nemá ve svém čele ani žádné výrazné osobnosti, protože všechny své síly a možnosti investuje do osobnosti jediné - do Vladimira Putina.

Strana Jednotné Rusko se nezúčastňuje předvolebních debat a když se jejích předáků (v tomto případě spíše stranickýchz úředníků a manažerů) zeptáte, jaké jsou předvolební teze tohoto největšího ruského politického subjektu, dostane se vám zpravidla odpovědi, že za Jednotné Rusko nemluví teze, ale činy.

Je to zkrátka jednoúčelový prezidentský politický servis, jehož servilita je, zdá se, občas nepříjemná i Putinovi samotnému. Ve svém úterním projevu v sibiřském Krasnojarsku připustil, že Jednotné Rusko, jehož se nakonec, ač není ani členem této strany, stal neformálním vůdcem, je spolek v mnoha ohledech nedokonalý, neefektivní a navíc prolezlý různými vypočítavci, kteří se straníky stali jen proto, aby využili či dokonce zneužili její blízkosti ke špičkám státní moci. Prezident si ovšem je jasně vědom, že právě Jednotné Rusko mu velice pomohlo v prosazování jeho autoritářského etatisticko-centralistického kursu - například v ruském parlamentním hracím strojku, zvaném Státní duma. Putin tedy v Krasnojarsku právem řekl: "Důležité je to, co se v poslední době podařilo udělat a podařilo se to mimo jiné i proto, že jsem se ve své praktické činnosti mohl o Jednotné Rusko opřít v parlamentu, protože jsem tam v této straně měl konzolidovanou sílu, která mi pomáhala nejen přijímat konkrétní rozhodnutí, ale taky je prakticky uskutečňovat." Názorněji už to snad ani říct nejde. A není divu: Putin přes veškerá svá nelichotivá slova na adresu této patolízalské politické struktury jistě dobře ví, že Jednotné Rusko jinak ani fungovat nemůže - svého času u zrodu tohoto vlastního politického servisu nepochybně sám stál. Dnes o této straně říká, že přes všechny své chyby a nedostatky je to na ruské politické scéně to nejlepší, co Rusko má.

Nejdůležitějším Putinovým výrokem v Krasnojarsku však bezpochyby byla tato myšlenka: "Pokud lidé budou hlasovat pro Jednotné Rusko, jehož kandidátku vedu, znamená to, že mi důvěřují. A také to znamená, že budu mít morální právo žádat ty, kdo budou pracovat v Dumě i ve vládě, aby plnili ta usnesení, která byla zformulována už dnes." Vzápětí ovšem prezident na shromáždění pracovníků krasnojarského silničního stavitelství dodal, že zatím nechce mluvit o tom, jak toto své "morální právo" hodlá konkrétně uplatnit.

Putin tak v Krasnojarsku zopakoval myšlenku ze svého nedávného tříhodinového televizního rokování s lidem, při němž mimo jiné konstatoval, že důvěra ruských voličů je pro něj politickou devizou, jíž hodlá v budoucnu využít.

Zbývá tedy už jen hádat, jak ruský prezident hodlá tyto příliš obecné, ba mlhavé výroky prakticky naplnit. Političtí analytici i obyčejní smrtelníci si přitom usilovně lámou hlavu i nad tím, zda Putin už vůbec nějaký konkrétní plán má, když neustále tvrdí, že k účelovým změnám ruské ústavy nedojde a on prezidentské křeslo jednoduše opustí. Při všech myslitelných i nemyslitelných scénářích, které jsme na naší stanici už nejednou předestřeli, je každopádně jasné jedno: Pokud si Vladimir Putin chce uchovat moc, nesmí od jejího vrcholu příliš a hlavně nadlouho vzdálit. V takovém případě by mu totiž hrozilo, že už se na něj nikdy nemusí vrátit. To však nejúspěšnější a nejoblíbenější ruský politik tohoto desetiletí jistě dobře ví.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .