Radarový problém se přesouvá na východ,

Postupně však některé údaje na světlo boží přece jen vyšly. Když byl na celou věc dotázán první náměstek šéfa Juščenkovy administrativy, bývalý premiér a také ministr obrany Jurij Jechanurov, řekl, že z čistě pragmatického hlediska by to vůbec nemuselo být špatné, protože obě radarové základny, patřící Ukrajině, jsou v současné době v podstatě mimo provoz. Radarové stanice v Sevastopolu na jihu a Mukačevu na západě země až do loňského roku využívala ruská armáda, která jejich provoz i financovala. Ta však smlouvu vypověděla. Jak soudí pan Jechanurov, jistě není důvod nevyužít možnosti pronajmout tato zařízení jinému zájemci, zvlášť když jde o zemi, na partnerství s níž má Ukrajina eminentní zájem.

Uvědomme si, kde obě zmiňované základny, bez ohledu na to, v jakém jsou technickém stavu, vlastně leží. Ta sevastopolská je umístěna v historickém jižním válečném přístavu, který je hlavním opěrným bodem ruské Černomořské flotily. Rusko-ukrajinská smlouva o dalším pronájmu přístavu i dalších zařízení pro ruské válečné námořnictvo však v roce 2017 končí a zatím se neví, co bude dál. Základna v Mukačevu pak leží asi 40 km od východní hranice Slovenska, na území předválečné první Československé republiky. Obě tato místa jsou tak pro Rusko z hlediska jeho náhledu na americké vojenské iniciativy v evropském prostoru přinejmenším stejně problematická, ne-li problematičtější než americký radar v Brdech a 10 antiraket ve východním Polsku. Tomu ostatně odpovídá první reakce ruského náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který včera řekl, že jakýkoli vývoj tímto směrem jeho zemi znepokojuje.

Washington jak známo ústy Boracka Obamy odvolal minulý měsíc plány na výstavbu prvků protiraketového systému v České republice a v Polsku a ohlásil záměr vytvořit jiný systém, který by nevyžadoval fixní radarové středisko v Evropě. Rusko považovalo původní plán za ohrožení své bezpečnosti a nad jeho odvoláním vyslovovalo uspokojení. Vzápětí ale uvedlo ale, že nový projekt vzbuzuje víc otázek než odpovědí a někteří ruští vojenští odborníci při představě stovek mobilních odpalovacích zařízení na souši i na moři už dnes, kdy podrobnosti amerických záměrů nejsou známy, jednoznačně tvrdí, že z ruského pohledu bude nový plán vlastně ještě nebezpečnější.

Se zajímavým názorem na možné ukrajinsko-americké radarové i jiné námluvy přišla dnešní moskevská Komsomolská pravda, která ovšem nepatří mezi nejserióznější zdroje informací. Ta tvrdí, že jasno ve využití Ukrajiny jako prostoru pro rozmístění prvků americké protiraketové obrany ještě za "oranžové" moci končícího prezidenta Juščenka nemá ani Washington. S představou této role Ukrajiny v amerických plánech přišel před týdnem expert Pentagonu na mezinárodní bezpečnost a bývalý velvyslanec USA v Moskvě Alexander Vershbow. Jeho úřad však celou záležitost dál znejasnil tím, že nejde o protiraketovou obranu, ale jen o využití radarů na Ukrajině pro systém včasné výstrahy. Státní department pak celou rodící se senzaci vyvrátil s klasickým tvrzením, že jde o novinářskou dezinterpretaci. Ta podle Komsomolské gazety zmátla i samotného ukrajinského velvyslance v USA Šamšura. Jak ale list uzavírá, politické ohledy přece jen získávají vrch na vojenskými a Spojené státy se snaží připoutat k sobě Ukrajinu za každou cenu a do svého protiraketového sytému ji zahrnout. Z čehož Moskva jistě radost mít nebude. Pokud se ukáže, že tomu tak opravdu je, musíme se ptát, jaký smysl mělo nedávné Obamovo vstřícné gesto vůči Moskvě, které Černého Petra vtisklo do polských a českých rukou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .