Ranní ptáčata mají méně depresí než noční sovy. Časné vstávání podle studie snižuje riziko psychických problémů
Časné vstávání pravděpodobně snižuje riziko deprese. Efekt je podle odborníků patrný už při rozdílu jedné hodiny. U lidí, kteří v průměru vstávají o hodinu dřív než ostatní, se riziko psychických poruch snižuje asi o 23 procent. Vyplývá to z nedávného rozsáhlého výzkumu, který zahrnoval data o více než osmi stech tisících lidí.
Už nějakou dobu se všeobecně předpokládá, že načasování spánku – to znamená, jestli člověk chodí spát spíše brzy, nebo spíše pozdě – má vliv na naší psychickou pohodu. Přesněji řečeno, že posunutí spánku do pozdějších hodin má spíše negativní důsledky na lidskou psychiku.
Čtěte také
A nejen na psychiku, říká profesor Ondřej Ludka, vedoucí Spánkového centra Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně:
„Existuje celá řada studií, které ukazují, že ‚noční sovy‘ mají negativní metabolické důsledky. Lidé, kteří chodí později spát, mají často vyšší spotřebu cukrů, tuků, vede to u nich k obezitě. Takže nejde jen o psychické poruchy. Ti lidé jsou také častěji ohroženi kardiovaskulárními onemocněními, infarktem myokardu a tak dále.“
Z těchto předpokladů vycházeli i autoři studie, vědci z coloradské univerzity ve městě Boulder spolu s odborníky z Broad Institute, což je společné pracoviště MIT a Harvardu.
Lidé, kteří chodí později spát, mají často vyšší spotřebu cukrů, tuků, vede to u nich k obezitě. Takže nejde jen o psychické poruchy.
Ondřej Ludka
Cílem výzkumného týmu bylo ještě podrobněji prozkoumat vztah mezi načasováním spánku a lidskou psychikou. Zajímalo je například, o kolik je potřeba spánek posunout dopředu, aby to mělo kýžený efekt.
Čtěte také
Výzkumníci využili biomedicínská, převážně genetická data z několika velkých databází. Dohromady měli anonymizované informace o osmi stech čtyřiceti tisících lidí. Naše spánkové preference jsou totiž z 12 až 42 procent geneticky předurčené, takže bylo nejdřív nutné vybrat takové jedince, kteří mají podobné genetické předpoklady. U více než osmdesáti tisíc lidí byl navíc po dobu jednoho týdne detailně monitorován jejich spánek.
Tyto údaje pak vědci porovnali s informacemi o psychických poruchách těchto osob. A z tohoto srovnání vyplynulo, že lidé, kteří chodí spát – a vstávají – dřív, mají menší riziko depresí. Jedna hodina snižuje riziko o 23 procent.
Vyplatí se vstávat o hodinu dřív?
Znamená to tedy, že když si lidé přeřídí budík o hodinu napřed, můžou tím předejít psychickým problémům?
Na tuto otázku zatím bohužel neexistuje spolehlivá odpověď. Šlo totiž pouze o studii založenou na pozorování, takzvanou observační studii, která porovnávala lidi s různými spánkovými návyky – a u těch prokázala určitou souvislost mezi načasováním spánku a výskytem psychických problémů.
Čtěte také
Teď by bylo potřeba uskutečnit navazující klinickou studii, která by umožnila ověřit, zda posunutí spánku o hodinu dopředu bude mít požadovaný efekt. Dalším limitem studie je její povrchnost. Při tak velkém množství dat totiž nelze jít příliš do detailu, upozorňuje Ondřej Ludka.
„Musíme vnímat každého člověka jako jedince. Musíme se podívat na to, jak před spaním konzumuje potravu, jestli konzumuje alkoholické nápoje, jestli kouří, jestli pije kávu, čaj, jak uléhá, jestli dodržuje pravidla spánkové hygieny, v jakých podmínkách spí – jestli je ta místnost zatemněná, jestli je v ní dostatečný chlad a tak dále,“ vypočítává Ondřej Ludka, co všechno může ovlivnit kvalitu spánku – a tím pádem i naši psychickou pohodu v průběhu dne.
I přesto práci zahraničních vědců oceňuje. Přináší totiž podle něj další důkazy o tom, že spánkové návyky mají značný vliv na naše tělesné i duševní zdraví.
Více si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Spánková apnoe zvyšuje riziko závažnějšího průběhu covidu-19
Spánková apnoe je vážná porucha spánku, pro kterou jsou typické opakující se dýchací pauzy. Léčba spánkové apnoe se dramaticky změnila právě před čtyřiceti lety.
-
Autogenní trénink může zlepšit spánek a ulevit od úzkostí, říká propagátorka metody Víchová
Lépe spát a méně se stresovat nám může pomoct sto let stará technika zvaná autogenní trénink. Jak, to poradí psycholožka Veronika Víchová. Připravila Martina Rasch.
-
Proč potřebujeme spánek? V mozku se uklízí poškozená DNA
O lenochodovi z doby ledové, rozdílném stárnutí Japonců a Papuánců a nočním úklidu. Debatují biologové Jan Pačes a Pavel Stopka a herec Ondřej Kepka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.