Rathova válka

Válečnou sekyru očividně vykopal nový ministr zdravotnictví David Rath. Už jenom tím, že se pomocí nucené správy rozhodl ovládnout Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. V materiálech pojišťovny pak hledá důkazy, že se její vedení spiklo s ODS proti současné vládě.

Tím jakoby končí dosavadní diskuse o tom, jak odvrátit zdravotnickou krizi a jak pozměnit systém, aby se krize neopakovaly. Všechno, co se zdravotnictví týče se stalo politiku, nebo přesněji - mocenským bojem.

Rath chce ovládnout pojišťovnu úplně a za tím účelem chce získat většinu hlasů v její správní radě. Pokud se mu to podaří, navrhne správní rada odvolání ředitelky Jiřiny Musílkové. Parlament ji potom odvolá a zvolí někoho jiného. Tomu se brání ODS, která chce Musílkovou za každou cenu udržet. Proto obviňuje Ratha, že chce pro sociální demokracii ovládnout miliardy v pojišťovně. Proto podává žaloby na údajně lživé ministrovy výtoky. Proto navrhuje, aby se o VZP jednalo v parlamentu. Poslanci vyslechnou argumenty Ratha i Musílkové a dají za pravdu tomu lepšímu, jak už učinili ve sporu někdejšího ministra Kubinyiho právě s Musílkovou. Tehdy prohrál ministr. Představení ve sněmovně zřejmě proběhne už v úterý, takže se máme na co těšit. Těžko si však myslet, že to je návrat od boje k diskusi. Půjde spíše jen o rétorické výkony, které těžko mohou změnit politické přesvědčení přítomných. Mezitím může Rath najít v papírech pojišťovny další odhalení proti ODS i současnému vedení. Naopak pojišťovna s občanskými demokraty mohou předložit médiím další důkazy, že Rathovo řízení ohrožuje stav těžce zkoušeného resortu. Řešení je daleko a pokud k nějakému dojde, nadiktuje ho vítězná strana.

Člověk nemusí mít sympatie k žádné ze stran sporu. Proč také? Otázka však zní, jestli přece jen byla současná válka nutná.

Ředitelka Musílková zastává zřetelné stanovisko, že je třeba udržet rozumnou debatu a v jejím rámci hledat řešení. Jako bývá zvykem ve vyspělých demokraciích, nějaké řešení se pro zdravotnický systém najde. Politici tak dostanou zadání, podle kterého mohou situaci změnit k lepšímu. Zdá se, že stejné stanovisko má i stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek. Snažil se vyvolat diskusi, kde nabídl účast všem expertů. Za její výsledek považuje návrh zdravotnické reformy, kterou by měla uskutečnit příští vláda. Proč tedy Rath na takovou diskusi nepřistoupí?

Je fakt, že v českých poměrech není něco takového zvykem. Bylo pozoruhodné sledovat, jak se debata o zdravotnictví v posledních letech vyvíjela. Obvykle přišel nový ministr a začal přemýšlet o reformě. Zpravidla však vzbudil velkou kritiku, která vedla k jeho odvolání. Nastoupil nový ministr, shodil dosavadní argumenty ze stolu a debata začala znova. Například Marie Součková musela najít recept, jak překonat dluhy, do kterých systém uvrhl její předchůdce Bohuslav Fišer.

Se svým návrhem posílit roli státu neuspěla a tak její nástupce Jozef Kubinyi doporučil změny spíše liberální. Kvůli sporům uvnitř vládní sociální demokracie přišel o místo a jeho nástupkyně Milada Emmerová navrhla mnohem radikálnější verzi postátnění. Padla také ona a nastoupil Rath, který se uměl z předchozí historie poučit.

Je logické, že žádný z ministrů nepokračuje v prosazování myšlenek, které stály místo jeho předchůdce. Rath však šel ještě dál. V zásadě žádnou novou koncepci ani reformu nenavrhl, dokonce podotkl, že se systém příliš měnit nemusí. Skočil však na krk hlavnímu partnerovi v diskusi. Je možné spekulovat o směru jeho úvahy. Ministři zdravotnictví si mohou vymýšlet, co chtějí, stejně však nemohou nic změnit, protože hlavním hráčem je Všeobecná zdravotní pojišťovna, která nemá důvod vycházet vstříc.

Rath nazývá postoj VZP pasivní resistencí. Při jakékoli diskusi se stáhne zpět, neposlouchá argumenty druhé strany - a pak dál činí tak, jakoby se o ničem nemluvilo. Všeobecná zdravotní pojišťovna možná chce reformu, ale pouze takovou, která by jí vyhovovala a kterou by mohla řídit. Řečeno slovy Davida Ratha, reformu, která by nepřerušila klientské vazby napříč systémem. Dosud se zdálo, že Rath s premiérem Paroubkem za zády chce jen dát debatě jiná pravidla, aby mohli silněji prosadit svůj názor. Teď je zřejmé, že jim jde o víc. Je to politický boj a při něm je nutné protivníka porazit, aby se už nezvedl. Asi nejde úplně o to, zničit Všeobecnou zdravotní pojišťovnu - někdo přece jen musí peníze přerozdělovat. Ale nesmí mít tak výjimečné postavení, aby mohla o všech tocích zdravotnických financí a tím i o zdravotní politice rozhodovat úplně sama.

Je věc odborníků, aby posoudili, jestli je třeba silnější kuratela státu nad pojišťovnou a v jaké podobě by měl stát svůj dohled vykonávat. Rath má však pravdu v jedné úvaze. Pokud je problémem českého zdravotnictví Všeobecná zdravotní pojišťovna, je diskuse z principu nemožná, pokud v ní má samotná pojišťovna tak autoritativní slovo. Nutný je boj.

Z toho však vyplývá i opačná úvaha. Pokud VZP hlavním problémem není, bylo jeho vyhlášení války nezodpovědnost.