Reakce Českého rozhlasu na článek serveru SeznamZprávy.cz

Český rozhlas nic netajil a netají. Informace o struktuře finančního majetku pravidelně dostává Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Detailní informace o hospodaření také každoročně obsahuje Výroční zpráva o hospodaření ČRo, kterou schvaluje Rada ČRo. Současná situace spojená se Sberbank je detailně popsána v příloze k účetní závěrce za rok 2021 a zároveň je popsána i ve výroku auditora. Tyto informace budou součástí Výroční zprávy o hospodaření 2021, kterou bude Rada ČRo schvalovat v červnu 2022.

Odmítáme, že by ČRo jednal netransparentně. Kvůli respektování obchodního tajemství a kvůli citlivosti finanční politiky nemohl tyto informace poskytnout v rámci běžného novinářského dotazu, na který reagoval v obecné rovině. Vše ale ČRo detailně popsal v rámci dotazu podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zde také jasně uvedl, že:

Český rozhlas pravidelně provádí monitoring bankovního trhu a v souladu s péčí řádného hospodáře, kterou mu ukládá zákon, vyhodnocuje nabídky jednotlivých bank na zhodnocení finančních prostředků a reviduje své finanční portfolio. V roce 2020 (v období téměř nulových úrokových sazeb) došlo na základě nabídky Sberbank k rozšíření portfolia spolupracujících bank s Českým rozhlasem. Z důvodu diversifikace rizika využívá Český rozhlas služeb celkem 8 bankovních domů jednak v oblasti provozního bankovnictví, ale i v oblasti zhodnocování volných finančních prostředků. Konkrétně ve Sberbank měl uloženo Český rozhlas 10 % volných peněžních prostředků Českého rozhlasu.

Uvedené volné finanční prostředky vznikly kumulací zisků z minulých let a nelze je zapojovat do běžného provozního hospodaření. Do výnosů ČRo jsou zapojeny pouze úroky získané z těchto uložených financí, jejichž objem každoročně činí 10 až 20 milionů korun. ČRo se tak jednoznačně chová jako dobrý hospodář. Při výběru banky se řídil jednak lukrativností nabídky (výší nabízených úroků vzhledem k délce úložky), jednak ratingem daných bank. Sberbank v té době měla srovnatelný rating s ostatními bankovními domy. Vypuknutí války na Ukrajině ČRo nemohl předpokládat, stejně jako řada další veřejných subjektů, které do této banky volné finance uložily.

Běžný provozní rozpočet ČRo, který je každoročně sestavován jako vyrovnaný, tvoří vedle výše uvedených bankovních úroků především rozhlasové poplatky a pak výnosy ze zákonem povolené obchodní činnosti ČRo. Volné finanční prostředky vzniklé kumulací zisků z minulých let do provozního rozpočtu, ze kterého jsou hrazeny například mzdy, náklady na vysílání a další provozní náklady, zapojit nelze. Je možné je využít jen k jejich zhodnocování, jak již bylo popsáno.

Uložení volných finančních prostředků do Sberbank nijak nesouvisí s Jitkou Obzinovou, nesouvisí ani s optimalizací počtu pracovních míst a nijak neovlivňuje provozní hospodaření ČRo. SeznamZprávy.cz spojením těchto skutečností záměrně poškozuje Český rozhlas jako instituci, která jedná velmi otevřeně, vždy transparentně a hospodaří s velkou zodpovědností a obezřetností.

Úsporná opatření ČRo v minulosti provedl z toho důvodu, že jeho provozní náklady neustále stoupají, zatímco rozhlasový poplatek se od roku 2005 nezvýšil, činí 45 korun měsíčně, ale jeho reálná hodnota se vlivem inflace snížila za celé období o zhruba 40 procent. Abychom i v následujících letech mohli předkládat Radě ČRo ke schválení vyrovnaný provozní rozpočet, je nutné redukovat provozní náklady. ČRo tak pouze zodpovědně reaguje na situaci, kdy musí zajistit plnění své veřejné služby dané zákonem, nechce omezovat výrobu a vysílání pořadů a zároveň cítí, že na straně politické reprezentace není žádná vůle k navýšení rozhlasového poplatku.

Martin Vojslavský, ředitel Ekonomiky ČRo
Jiří Hošna, ředitel Komunikace, obchodu a vnějších vztahů ČRo