Reakce Českého rozhlasu na vyjádření Asociace provozovatelů soukromého vysílání
Český rozhlas považuje za nutné uvést na pravou míru některá tvrzení, která zveřejnila 5. září 2023 Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) ve svém prohlášení.
- Český rozhlas jako médium veřejné služby respektuje veškeré zákony a normy, které se jeho činnosti týkají, zejména pak zákon o ČRo a Kodex ČRo. V jejich mezích nabízí veřejnosti ve svém celku objektivní a vyvážené informace, kulturu, zábavu i vzdělávání. ČRo patří k demokratickým pilířům české společnosti a dlouhodobě k nejdůvěryhodnějším médiím v naší zemi.
- Navýšení rozhlasového poplatku není ohrožením duálního systému v České republice, naopak přispěje k jeho perspektivnímu rozvoji a udržitelnosti. Rozhlasový poplatek činí od roku 2005 pouhých 45 Kč měsíčně a jeho reálná hodnota se v současné době vlivem inflace pohybuje zhruba na polovině této částky. ČRo hospodaří už 18 let se stále stejným rozpočtem. ČRo v uplynulých letech podnikl řadu vnitřních úsporných opatření, například redukcí provozního rozpočtu či zrušením 160 pracovních míst. Při současném skokovém zdražování všech služeb a vysoké inflaci by ale nebyl do budoucna schopen bez navýšení rozhlasového poplatku zajistit kvalitu a rozsah veřejné služby pro posluchače. Navrhované navýšení rozhlasového poplatku o 10 korun měsíčně je alespoň částečnou kompenzací vysoké inflace, jak je zřejmé z podrobné důvodové zprávy k navrhovanému zákonu, k níž musel ČRo poskytnout podrobná zdůvodnění. Vychází z programového prohlášení vlády, v němž vláda deklarovala, že zvláštní důraz bude klást na posílení transparentnosti a stability veřejnoprávních médií, protože nezávislost sdělovacích prostředků je nezbytnou podmínkou odolné demokracie. Dále v programovém prohlášení v podkapitole „Svobodná a transparentní média veřejné služby“ vláda uvádí, že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti. A dále že hospodaření veřejnoprávních médií podrobí kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost.
- ČRo může dle zákona vysílat reklamu pouhé 3 minuty denně na celoplošných stanicích, 5 minut denně na regionálních stanicích, přičemž na stanici ČRo Plus je reklama zcela zakázaná. Soukromí provozovatelé rádií mohou navyšovat podíl reklamy ve vysílání až na 25 % denního vysílacího času, tj. na 360 minut. Rozsah reklamního vysílání se u ČRo nijak nemění. Žádnou reklamu na svých webech a sociálních sítích ČRo neprodává. Zdravé financování ČRo jako média veřejné služby, zevrubně kontrolované Radou ČRo a její Dozorčí komisí a veřejně prezentované ve výročních zprávách o hospodaření je zárukou dobrého fungování duálního systému v ČR a zároveň i zárukou dalšího rozvoje rozhlasového a mediálního trhu.
- Veřejná služba, kterou ČRo poskytuje, je popsána v zákoně o ČRo i v Kodexu ČRo a ČRo její naplňování každoročně podrobně osvědčuje prostřednictvím výročních zpráv o činnosti a hospodaření, které s možnou účastí veřejnosti projednává výbor pro mediální záležitosti (dříve volební výbor) a následně schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Není tedy pravda, že je veřejná služba „bezbřehá“, ale naopak jasně definovaná a kontrolovaná. Pokud by debata o definici veřejné služby měla být znovu otevřena, bylo by nezbytné se v tomto kontextu zabývat rovněž tím, jakou roli mají na trhu a v rámci naší společnosti hrát soukromí vysílatelé a zda je v legislativě adekvátně popsána úloha tohoto „druhého pilíře“ duálního systému. Zároveň se ČRo podivuje nad tím, proč soukromí vysílatelé nechtěli vést jimi požadovanou debatu v uplynulých letech, ale požadují ji až nyní.
- ČRo je jako médium veřejné služby podroben přísné regulaci a omezením, která nikdo ze soukromých provozovatelů rozhlasového vysílání dodržovat nemusí. Zároveň ČRo nabízí veřejnosti takové služby, které soukromá rádia nikdy poskytovat nebudou – například síť zahraničních zpravodajů, válečné zpravodajství přímo z místa konfliktů, celospolečenské výzkumy a analýzy, projekty zaměřené na boj s dezinformacemi, vzdělávací pořady, kulturní a sportovní přenosy, rozvoj specifických a jedinečných formátů, jako jsou dokumenty či rozhlasové hry apod.
- Bez ČRo by neexistoval rozvoj digitálního vysílání v naší zemi. Byl to právě ČRo, který se zásadně podílel na vybudování prostředí (technologického, obsahového) pro šíření digitálního vysílání. To umožňuje obecně vznik nových rozhlasových stanic, pro které nejsou v FM pásmu již z fyzikálních důvodů žádné kmitočty. Privátní rádia dlouhodobě digitální vysílání bojkotovala, protože chtěla trh zakonzervovat, což by vedlo k jeho stagnaci. Digitální stanice ČRo jsou nízkonákladové a jsou integrální součástí naplňování veřejné služby, která tkví mimo jiné také v pestrosti a různorodosti obsahů určených pro specifická či menšinová publika.
Český rozhlas se ohrazuje proti bezdůvodným a zbytečně vyhroceným výpadům Asociace provozovatelů soukromého vysílání. Prohlášení APSV neopodstatněně zpochybňuje roli ČRo jako média veřejné služby a obsahuje řadu zkreslených a nepodložených údajů. Principy vysílání a hospodaření ČRo jsou velmi zodpovědné a zcela transparentní.
Pokud má v budoucích letech nadále Český rozhlas plnit svou roli média veřejné služby, kterou mu ukládá zákon a která je založena na základních principech fungování demokratické společnosti, musí být posíleno jeho financování. V opačném případě se rozpočtové škrty negativně dotknou programu a vysílání, a tím i zaměstnanosti rozhlasových odborníků, které ČRo de facto vychovává i pro komerční provozovatele rozhlasového vysílání.
Prohlášení APSV považujeme za zbytečně konfliktní, neuvážené a poznamenané představou vzájemného konkurenčního boje. ČRo naopak vždy komerčním rádiím nabízel spolupráci a společný rozvoj rozhlasového vysílání v prudce se vyvíjejícím světě médií včetně internetu.