Reakce Českého rozhlasu na vyjádření Asociace provozovatelů soukromého vysílání

• Český rozhlas jako médium veřejné služby respektuje veškeré zákony a normy, které se jeho činnosti týkají, zejména pak zákon o ČRo a Kodex ČRo. V jejich mezích nabízí veřejnosti ve svém celku objektivní a vyvážené informace, kulturu, zábavu i vzdělávání. ČRo patří k demokratickým pilířům české společnosti a dlouhodobě k nejdůvěryhodnějším médiím v naší zemi. 

• Navýšení rozhlasového poplatku není ohrožením duálního systému v České republice, naopak přispěje k jeho perspektivnímu rozvoji a udržitelnosti. Rozhlasový poplatek činí od roku 2005 pouhých 45 Kč měsíčně a jeho reálná hodnota se v současné době vlivem inflace pohybuje zhruba na polovině této částky. ČRo hospodaří už 18 let se stále stejným rozpočtem. ČRo v uplynulých letech podnikl řadu vnitřních úsporných opatření, například redukcí provozního rozpočtu či zrušením 160 pracovních míst. Při současném skokovém zdražování všech služeb a vysoké inflaci by ale nebyl do budoucna schopen bez navýšení rozhlasového poplatku zajistit kvalitu a rozsah veřejné služby pro posluchače. Navrhované navýšení rozhlasového poplatku o 10 korun měsíčně je alespoň částečnou kompenzací vysoké inflace, jak je zřejmé z podrobné důvodové zprávy k navrhovanému zákonu, k níž musel ČRo poskytnout podrobná zdůvodnění. Vychází z programového prohlášení vlády, v němž vláda deklarovala, že zvláštní důraz bude klást na posílení transparentnosti a stability veřejnoprávních médií, protože nezávislost sdělovacích prostředků je nezbytnou podmínkou odolné demokracie. Dále v programovém prohlášení v podkapitole „Svobodná a transparentní média veřejné služby“ vláda uvádí, že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti. A dále že hospodaření veřejnoprávních médií podrobí kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost.

• ČRo může dle zákona vysílat reklamu pouhé 3 minuty denně na celoplošných stanicích, 5 minut denně na regionálních stanicích, přičemž na stanici ČRo Plus je reklama zcela zakázaná. Soukromí provozovatelé rádií mohou navyšovat podíl reklamy ve vysílání až na 25 % denního vysílacího času, tj. na 360 minut. Rozsah reklamního vysílání se u ČRo nijak nemění. Žádnou reklamu na svých webech a sociálních sítích ČRo neprodává. Zdravé financování ČRo jako média veřejné služby, zevrubně kontrolované Radou ČRo a její Dozorčí komisí a veřejně prezentované ve výročních zprávách o hospodaření je zárukou dobrého fungování duálního systému v ČR a zároveň i zárukou dalšího rozvoje rozhlasového a mediálního trhu. 

• Veřejná služba, kterou ČRo poskytuje, je popsána v zákoně o ČRo i v Kodexu ČRo a ČRo její naplňování každoročně podrobně osvědčuje prostřednictvím výročních zpráv o činnosti a hospodaření, které s možnou účastí veřejnosti projednává výbor pro mediální záležitosti (dříve volební výbor) a následně schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Není tedy pravda, že je veřejná služba „bezbřehá“, ale naopak jasně definovaná a kontrolovaná. Pokud by debata o definici veřejné služby měla být znovu otevřena, bylo by nezbytné se v tomto kontextu zabývat rovněž tím, jakou roli mají na trhu a v rámci naší společnosti hrát soukromí vysílatelé a zda je v legislativě adekvátně popsána úloha tohoto „druhého pilíře“ duálního systému. Zároveň se ČRo podivuje nad tím, proč soukromí vysílatelé nechtěli vést jimi požadovanou debatu v uplynulých letech, ale požadují ji až nyní. 

• ČRo je jako médium veřejné služby podroben přísné regulaci a omezením, která nikdo ze soukromých provozovatelů rozhlasového vysílání dodržovat nemusí. Zároveň ČRo nabízí veřejnosti takové služby, které soukromá rádia nikdy poskytovat nebudou – například síť zahraničních zpravodajů, válečné zpravodajství přímo z místa konfliktů, celospolečenské výzkumy a analýzy, projekty zaměřené na boj s dezinformacemi, vzdělávací pořady, kulturní a sportovní přenosy, rozvoj specifických a jedinečných formátů, jako jsou dokumenty či rozhlasové hry apod. 

• Bez ČRo by neexistoval rozvoj digitálního vysílání v naší zemi. Byl to právě ČRo, který se zásadně podílel na vybudování prostředí (technologického, obsahového) pro šíření digitálního vysílání. To umožňuje obecně vznik nových rozhlasových stanic, pro které nejsou v FM pásmu již z fyzikálních důvodů žádné kmitočty. Privátní rádia dlouhodobě digitální vysílání bojkotovala, protože chtěla trh zakonzervovat, což by vedlo k jeho stagnaci. Digitální stanice ČRo jsou nízkonákladové a jsou integrální součástí naplňování veřejné služby, která tkví mimo jiné také v pestrosti a různorodosti obsahů určených pro specifická či menšinová publika. 

Český rozhlas se ohrazuje proti bezdůvodným a zbytečně vyhroceným výpadům Asociace provozovatelů soukromého vysílání. Prohlášení APSV neopodstatněně zpochybňuje roli ČRo jako média veřejné služby a obsahuje řadu zkreslených a nepodložených údajů. Principy vysílání a hospodaření ČRo jsou velmi zodpovědné a zcela transparentní.  

Pokud má v budoucích letech nadále Český rozhlas plnit svou roli média veřejné služby, kterou mu ukládá zákon a která je založena na základních principech fungování demokratické společnosti, musí být posíleno jeho financování. V opačném případě se rozpočtové škrty negativně dotknou programu a vysílání, a tím i zaměstnanosti rozhlasových odborníků, které ČRo de facto vychovává i pro komerční provozovatele rozhlasového vysílání. 

Prohlášení APSV považujeme za zbytečně konfliktní, neuvážené a poznamenané představou vzájemného konkurenčního boje. ČRo naopak vždy komerčním rádiím nabízel spolupráci a společný rozvoj rozhlasového vysílání v prudce se vyvíjejícím světě médií včetně internetu.