Reakce Českého rozhlasu na zavádějící článek Aleše Borovana

Zveřejnění těchto nekompletních informací den před hlasováním Poslanecké sněmovny o takzvané „velké mediální novele“ považujeme za účelové.

V článku zmiňovaný „Přehled zastoupení osob s politickou afiliací“ slouží pro interní potřebu ČRo a Rady ČRo, má kvartální charakter a zjištění analýzy nelze vytrhávat z celkového kontextu nebo jednoduše mezi sebou sčítat počty vystoupení, jelikož jde o samostatné pořady s vlastní dramaturgií. Premiérových uvedení jednotlivých pořadů je limitní počet a procentuální zastoupení osob je tím také ovlivněno. Počet zastoupení politiků v daných pořadech je limitován skutečností, že zhruba ze 4/5 jsou hosty pořadu odborníci a politici tvoří pouze 1/5 vystoupení (např. 3Q/2024 bylo z 1116 vystoupení připadlo pouze 236). Proto se záměrně u pořadů neuvádějí procenta, pouze počty výskytů konkrétních osob s politickou afiliací.

Je třeba zdůraznit, že výskyt politiků v uvedených pořadech významně ovlivňuje řada faktorů - zejména aktuální dění - a bez tohoto kontextu nelze výsledky analýzy interpretovat. Převaha vládních politiků je pak podle odborníků běžný jev, protože jako zástupci vlády, čili moci výkonné, ze své pozice častěji reagují na události týkající se jejich agendy. V daném typu pořadů hraje často roli oponenta vedle zástupce opozice i moderátor nebo přizvaný odborník, což rovněž ovlivňuje vystoupení politiků.

Vyšší zastoupení vládních politiků než opozičních potvrzují i analýzy vybraných pořadů z roku 2020 - 2021, které má ČRo k dispozici. Tyto analýzy ukazují na podobný poměr zastoupení ve prospěch politiků tehdejších vládních stran (ANO, ČSSD).

Ve sledovaném období sehrál roli vliv mimořádných událostí:

• Ve třetím čtvrtletí měly velký vliv krajské a senátní volby. Období od 1. srpna do voleb 20. září 2024 se týkala Pravidla Českého rozhlasu v souvislosti s volbami do 1/3 Senátu Parlamentu ČR a do zastupitelstev krajů v roce 2024, jež mj. omezují účast politiků ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech. Kromě absolutních čísel tento jev vždy výrazněji ovlivňuje opozici, neboť vláda se k některým věcem prostě vyjadřovat musí. Na druhou stranu pokud měla nějaká strana mnoho svých politiků na kandidátních listinách, podle pravidel je ČRo nemohl do vysílání brát.
  
  
• Roli sehrály také ničivé záplavy - ministerstva životního prostředí a zemědělství spadají pod KDU-ČSL, problémy s digitalizací stavebního řízení, odvolání pirátského ministra z vlády a následný odchod dalších pirátských ministrů z Fialova kabinetu.
  
  
• Ve čtvrtletí čtvrtém měly vliv změny ve vládě, nástup zástupců STAN do ministerských křesel, změny v čele KDU-ČSL, diskuse kolem státního rozpočtu - Petr Fiala (ODS) a Zbyněk Stanjura (ODS) jako zástupci nejsilnější vládní strany vysvětlovali jeho náležitosti.

Dále výskyt politiků ovlivňují v obecné rovině například tyto faktory:

• Přijímání pozvání: Představa, že všichni politici chtějí přijít a mohou do vysílání přijít, je ideál, nikoli realita. Z analýzy nelze vyčíst, zda byl někdo pozván a nemohl, nebo se odmítl účastnit.
  
  
• Nabídka osob: Má-li strana ve vrcholné politice málo osob, nebo do ČRo vysílá málo zástupců, může to vést ke sníženému počtu vystoupení, neboť součástí dramaturgie je i tendence přiměřeně střídat tváře.
  
  
• Kontext aktuálních událostí, ke kterým se politici vyjadřují: Neexistuje žádné přesné vymezení, jak velká odchylka v zastoupení politiků ve zpravodajství a publicistice může být.
  V každém případě je tento jev mimořádně závislý (kromě jiných vlivů – viz výše) na aktuálním dění.

Zákony nedefinují povahu ani metodologické uchopení vyváženosti.
V odborné sféře panuje shoda na tom, že analýza vyváženosti je kvantitativní zkoumání vztahu mezi četností výskytu zkoumaných prvků a četností danou referenčním rámcem. Dle názorů odborné veřejnosti i legislativních rozhodnutí dozorových orgánů nelze vyváženost posuzovat čistě dle volebního výsledku či volebních preferencí. Je nutné ji hodnotit v kontextu zastoupení politiků ve vrcholných funkcích exekutivy, legislativy či orgánech státní správy, a v kontextu konkrétního dění v čase.

Vysílání Českého rozhlasu je ve svém celku objektivní a vyvážené tak, jak mu ukládá Kodex ČRo, Zákon o ČRo i Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Rada ČRo dlouhodobě tento typ analýzy využívá a je podrobně seznámena s jejich metodikou těchto analýz a se způsobem, jak porozumět jejich výsledkům. Na základě těchto analýz Rada ČRo nikdy nedospěla k názoru, že by dané publicistické pořady byly v rozporu s Kodexem ČRo či mediální legislativou. 

Jiří Hošna

ředitel Komunikace, obchodu a vnějších vztahů