Řeč, která zůstala dlužná

Vysvětlování útoku, které se táhne už od září roku, je doslova mysteriózní. Německé veřejnosti se opakovaně dostává kusých, o to však záhadnějších informací, jak to vlastně na břehu řeky v Kundusu bylo. O co záhadnější byl tok vysvětlujících informací, o to rychleji na politické scéně padaly hlavy. Nejprve to byli generální inspektor bundeswehru Schneiderhahn a náměstek ministra obrany Wichert. Gutenbergem byli odvoláni, protože měli ministra mylně informovat, co se během útoku a po něm dělo. Oba trvají na tom, že svého ministra neklamali a že všechny potřebné a podstatné informace dostal.

Jürgen Trittin, předseda poslaneckého klubu zelených ve Spolkovém sněmu vyzval v neděli Karla zu Gutenberga, aby z funkce ministra obrany odstoupil. Přidal se k němu i Sigmar Gabriel, předseda opoziční sociální demokracie. Gutenberg sice takový krok odmítl, přesto se Trittin naděje nevzdává. Příští středu má ve Spolkového sněmu zasednout vyšetřovací komise. Před ni předstoupí jak Gutenberg, tak i oba Gutenbergem odvolaní Schneiderhahn a Wichert. "Lhát před výborem je trestný čin," řekl Trittin televizní stanici ZDF, "a proto, pokud Schneiderhahn a Wichert budou trvat na svém, pak je postavení Gutenbergovo neudržitelné."

Zatím o ministerský post v souvislosti s Kundusem přišel ministr práce Jung, který v předchozí vládě Angely Merkelová sedával na Gutenbergerově místě. V září, tedy ještě jako dosluhující ministr obrany, nesl odpovědnost za to, jakou vláda dostává informaci o tom, co se v Afganistanu odehrálo. A informace, kterou poskytl, byla spíš matoucí než vysvětlující.

Na sklonku minulého týdne se ještě zdálo, že postavení Gutenbergovo je neotřesitelné, dokonce navzdory nejasnostem, které zu Gutenberg sám vyvolal díky někdy zavádějícím informacím, jimiž zásoboval veřejnost, a pro které se nakonec musel veřejně omluvit a přiznat chybu. Ve čtvrteční televizní debatě stanice ZDF, věnované Afganistanu, tamější německé účasti a německé politice, která by měla být v této souvislosti praktikována, zu Gutenberg dokonce nejen opakoval, zatím jako jediný německý politik, že v Afganistanu události mají válečný ráz, a připustil v souvislosti s novou afgánskou strategií prezidenta Obamy, že zdejší spor v zásadě nelze vojensky vyhrát. Zdůraznil však, že přítomnost spojeneckých vojáků je zde přesto nezbytná nejméně do doby, dokud si sama afgánská vláda se silně nestabilní situací v zemi nebude vědět rady. Souhlasil, že vedle vojenských aktivit spojenců, je nezbytné začít jednat a vtáhnout do jednání, které by nakonec Afganistanu přineslo mír, i sousední země.

Ihned po televizní debatě Karl zu Gutenberg vsedl na letadlo a odletěl za německými vojáky do Kundusu. Ujistil je svou podporou a prohlásil, že tu potkal jen vysoce motivované vojáky. Ti mu na oplátku poděkovali, že svá původní hodnocení zničujícího náletu na základě následných informací opravil. Studená sprcha ho čekala až doma.

Media uveřejnila, že cílem útoku nebyly nakonec unesené cisterny, ale lidé, talibanci, kteří cisterny unesli. Může to znít nelogicky. To přece dá rozum: útočí-li letadla na dva kamiony, které uvízly v bahnitém břehu, pak mají na mušce i obsluhující personál.

Obecně ale Němci mají za to, také díky vyhýbavému výkladu německé účasti v Afganistanu, že jejich vojáci do země nebyli posláni vést válku. A protože válku nevedou, nemají co útočit na povstalce, kteří vedou povstání proti ústřední vládě,. A pokud ano, pak jen v krajním případě vlastní sebeobrany. Útok na unesené kamiony tou sebeobranou rozhodně nebyl.

Komentátor deníku Die Welt Clemens Werdin ocenil, že Barak Obama při přebírání Nobelovy ceny míru, řekl, že některé války je vést potřeba. Článek příznačně nazval: "Řeč, kterou Angela Merkelová nikdy nepronesla." A já bych dodal: a Němcům dluží. Kdyby ne nakrásně Němcům, určitě svému ministrovi obrany.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .