Reforma německého zdravotnictví cestou zvýšené konkurenceschopnosti

Ulla Schmidt - sociálně demokratická ministryně zdravotnictví tento víkend slíbila, že do "opravdového léta" se uvnitř koalice zrodí skutečná shoda, jak zdravotnictví zreformovat.

I kritici připravovaných konceptů pochvalují koalici za to, že se nezaměřuje jen na otázku, jak zracionalizovat výdaje na zdravotní péči, ale i na to, jak zracionalizovat stranu příjmovou. Dosud peníze na poskytovanou zdravotní péči vybíraly veřejné nemocenské pokladny. Těch je v Německu dvě stě padesát šest. Přispívat do nich je pro Němce, podobně jako u nás, povinností ze zákona. Nevýhoda stávajícího systému spočívá v tom, že hladina příjmů je závislá na vývoji platů Němců. Nemůže tudíž dostatečně pružně reagovat na finanční potřeby vlastní zdravotní péče. Na rozdíl od nás Němci navíc mají možnost vyvázat se ze zákonné povinnosti. Jen za předpokladu, že uzavřou pojistnou smlouvu s některou ze soukromých nemocenských pokladen.

Shoda, ke které se Unie a sociální demokraté blíží, spočívá v tom, že peníze na zdravotní péči nebudou od spuštění reformy vybírat nemocenské pokladny, ale celostátně působící finanční instituce, Fond zdraví.

Něco podobného v roce 2001 zavedla polská socialistická vláda - Národní fond zdraví. Zrušila ale do té doby existující nemocenské pokladny. Fond dostal za úkol peníze na zdravotní péči nejen vybírat, ale i je poskytovat. Polská vláda de facto zestátnila zdravotní péči. Jí to nejen neprospělo, dokonce prohloubilo její krizi. Projevuje se rostoucí zadlužeností polských nemocnic, opakovanými stávkami polských lékařů, rostoucí korupcí při poskytování zdravotní péče.

Německá reforma naopak rušení nemocenských pokladen nezamýšlí. Fond má existovat proto, aby vybrané peníze přerozdělil. V rámci přerozdělení zohlednil i potřebnou míru solidarity s těmi, kteří zdravotní pojištění neplatí, tedy s dětmi, s důchodci a nezaměstnanými. Nemocenské pokladny pak od Fondu podle zvoleného klíče a podle počtu registrovaných pojištěnců dostanou odpovídající finanční částku. S ní budou muset uvážlivě hospodařit. Dostanou možnost nabízet rozdílné tarify, ale i vyžadovat od svých klientů dodatečné platby, nebo naopak jim uspořené peníze vracet. Koalice chce dosáhnout toho, aby si pokladny mezi sebou daleko více konkurovaly, než je tomu dosud.

O reformě financování zdravotní péče se na německé politické scéně vede debata několik let. Už v době rudo-zelené koalice vláda spolu s opozicí diskutovala nad náčrtem možné reformy. Rozešli se ale s tím, že nenašli shodu v tom, jakým způsobem od Němců potřebné peníze vybírat. Unie tehdy trvala na jednotně stanovené částce, na prémii, a to bez ohledu na výši konkrétního příjmu. Sociální demokracie zdůrazňovala princip solidarity, který podle ní nejlépe odráží povinné občanské nemocenské pojištění. Až vznik velké koalice umožnil nalézt průnik mezi oběma koncepty. Do Fondu zdraví poplynou peníze na základě pojištění a nemocenské pokladny, v případě potřeby budou mít možnost svým klientům předepsat dodatečnou prémii. Míra schopnosti pokladny vystačit si z penězi z Fondu, aniž by musela dodatečně cokoli vybírat, nebo vybírat jen minimálně, vyjádří i míru konkurenceschopnosti pokladny vůči ostatním pokladnám.

Renate Kühnast, předsedkyně parlamentního klubu zelených před zamýšleným projektem varuje: "Nyní máme po ruce shrnutí - dlouhou dobu hora pracovala k porodu a nakonec se narodila maličká myš., totiž nový systém , který má získávat příspěvky. Žádný z problémů to ale neřeší. Ten fond chápu jako prázdnou nábojnici, která v sobě obsahuje nebezpečí, stát se extrémně byrokratickou. Slouží jen k tomu, aby si obě strany zachovaly tvář a obě mohly říkat, že prošel model, které právě ona dávala přednost." (to jako audio)

Nejen Renate Kühnast má s novým konceptem problém. Také Volker Leienbach, ředitel Svazu soukromých nemocenských pokladen. Zatímco dosud soukromé pokladny stály jaksi mimo veřejný systém financování zdravotní péče, navrhovaná reforma je zamýšlí do systému vtáhnout. Angela Merkelová v pondělí prohlásila, občané nesmí díky zdravotní reformě získat pocit, že vzniká jakási "druhořadá zdravotní péče". Jinými slovy peníze pro soukromé pokladny by měl podle návrhu vybírat také Fond a tentýž Fond by je měl i jim přidělovat. Netýkalo by se to samozřejmě stávajících klientů, ale až klientů nových. "Soukromé zdravotní pojištění musí být do systému vtaženo. Potřebujeme rozšířit finanční bázi," zdůvodňuje záměr Carola Reimann zdravotní expertka sociální demokracie. Toho se právě obává Volker Leienebach. Vtažení do systému znamená prakticky likvidaci soukromého pojištění. Avšak sluchu se mu nedostává ani v Unii. V systému, podle křesťanských demokratů chybí peníze. Pokud je nedodají soukromé pokladny, budou muset vzrůst platby zdravotního pojištění. Jediný v Unii se postavil za soukromé pokladny bavorský premiér Edmund Stoiber. Řešení ale nenabídl.

Podle Merkelové stárnutí německé společnosti a současný růst pokroku v medicíně zvyšují a budou zvyšovat náklady na zdravotní péči. Němci proto musejí počítat s tím, že za své zdraví budou platit stále více a více. Není to sice dobrá zpráva, je to alespoň zpráva poctivá. Reforma si neklade za cíl snížit náklady na zdravotní péči - to lze dnes jen jejím omezením - ale nastavit systém, který bude bránit plýtvání. Jednou z cest je motivovat ty, kteří pro Němce zdravotní péči nakupují, tedy nemocenské pokladny, aby ve vlastním zájmu zvyšovaly svoji konkurenceschopnost na trhu. Na tom se velká koalice už shodla. Dokladuje tak, že reforma zdravotnictví není ani levicová, ani pravicová, ale je buď rozumná, anebo nerozumná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci "http //www.rozhlas.cz/cro6/audio/" Radio na přání