Reformní velkokoaliční nakročení

A přitom jeden z důvodů, kterým vysvětluje svoji existenci, je nezbytnost reforem stávajícího sociálního státu. Politické riziko každé takové reformy je značné. Nemusí totiž nutně budit všeobecné sympatie. Naopak snadno vede k poklesu voličské oblíbenosti. Každá taková reforma je obvykle provázena zvýšením osobní zodpovědnosti, nezřídka požadavkem na utažení opasku. A tak se jeví, že je na místě, aby toto riziko obě velké strany, jinak si konkurující, sdílely. Ostatně sociální demokracie tuto zkušenost má živě v paměti. Správným směrem jdoucí reforma řešení otázky dlouhodobě nezaměstnaných, známá jako Hartz IV, jí v loňském roce značně uškodila zejména v nových spolkových zemích. Na její vrub tam ve volbách výrazně bodovala populistická postkomunistická levice.

Majstrštykem měla být reforma financování zdravotní péče. Její zásady spolková vláda uzavřela minulý týden. Výsledek přinesl rozčarování. Záměr reformy se zpočátku jevil ambiciózní. Měl jednak spojit požadavek sociálních demokratů po solidaritě s požadavkem unionistů na zvýšení osobní odpovědnosti každého Němce. Nemocenské pokladny si měly daleko více vzájemně konkurovat. A mimoto nový způsob financování zdravotní péče měl napomoci zvýšení konkurenceschopnosti německé pracovní síly. Měl jinými slovy - snížit doprovodné mzdové náklady, tvořené mimo jiné i platbou zdravotního pojištění. Vzniklý úbytek by pak vláda kompenzovala z daňových výnosů. Pro to se kupříkladu přimlouval spolkový prezident Horst Köhler. V rozhovoru pro Deutschlandfunk nabádal německé politiky, aby výnosy zvýšené daně z přidané hodnoty použili na financování zdravotní péče. Německý prezident v tom viděl cestu, jak zdolat podle něj největší německý problém, totiž nezaměstnanost.

Chtěli jsme to udělat co nejlépe, dopadlo to jako obyčejně, zní staré ruské přísloví. Jakoby se spolková vláda jím inspirovala. Platba za zdravotní pojištění se nesníží, ale zvýší. Konkurenceschopnost zdravotních pojišťoven zůstává sporná. Dorovnání plateb za zdravotní péči - například za děti - z daňových výnosů zůstalo nerozhodnuto. Ve státním rozpočtu v dané chvíli nejsou dostatečné zdroje. A dalšímu zvyšování daní zabránili zejména zemští unionističtí premiéři s bavorským Edmundem Stoiberem v čele. Nevysloveným důvodem jsou pro ně blížící se zemské volby.

Generální tajemník opozičních svobodných demokratů Dirk Niebel výsledek zhodnotil následujícími slovy: ".základní problém této velké koalice, této údajně velké koalice. je, že se obě strany pokoušejí najít pouze nejmenší společný jmenovatel. Velká koalice by se neměla jmenovat velká proto, že má tolik mandátů, ona se velkou musí stát tím, že řeší problémy země. A právě to se neděje." A k samotné reformě financování zdravotní péče řekl: ".co dělají obě tyto velké strany: pokoušejí se nefunkční systém dál doktorovat. Systém povinného zdravotního pojištění, který nyní máme a ve kterém se pohybuje devadesát procent všech občanů, zřejmě nefunguje. Kdo nyní soudí, že jej vyléčí tím, že do něj napumpuje další peníze, se velice mýlí."

Bavorský premiér Edmund Stoiber věc tak skepticky nevidí. Říká: "Zásady reformy, které jsme minulý týden představili, jsem zcela vědomě hodnotil jako vstup do celkové strukturální reformy." A přece v jistém smyslu dává za pravdu Dirku Niebelovi, když říká: "V otázce zvyšování daní jsme dosáhli už konce vlajkového stožáru. Víc už s námi nelze počítat. Potřebujeme v systému strukturální reformy, a ne neustálé volání po nových penězích."

Na první pohled se jeví takový postoj rozumný. Ale sama kancléřka Angela Merkelová několikrát upozorňovala, že náklady na zdravotní péči pro Němce porostou. Musejí tedy růst i příjmy do systému. Pokud se ale nemá zvyšovat platba za zdravotní pojištění, musí výpadek nahradit státní rozpočet. Ten bez zvýšení daní potřebné zdroje nenajde. Sociální demokrat Peer Steinbruck, spolkový ministr financí upozorňuje, že daně, pokud je nezvýší tato vláda, následující je zvýšit bude muset. A uzavírá tak čertovo kolečko. Sotva je ale rozetne politika, hledající nejmenšího společného jmenovatele, sledující nerozzlobit si jedinou z voličských skupin. Potřebná je tu trocha odvahy. Jenže odvaha je nedostatkové zboží - nejen v německé politice.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání