Řešit rýmu na pohotovosti je frustrující. Systém musí vyhovovat i lékařům, říká ředitel Nemocnice Slaný

Zejména mladí lékaři se do protestů solidárně zapojili a celostátní požadavky podporují, s vedením se ale dohodli, že v prosinci ve Slaném nedojde k žádnému omezení péče.

Čtěte také

Přehlceným nemocnicím by pomohlo, kdyby pacienti více využívali primární péči, tvrdí náměstek nemocnice

„Nejvíce protestujících lékařů je z velkých nemocnic, v těch menších, jako je ta naše, jsme se domluvili, že lékaři projeví solidaritu s protestním hnutím, ale současně neohrozí pacienty, které osobně znají, a nenechají péči o ně na kolezích, kteří se do protestu z různých důvodů nezapojují,“ popisuje.

Votoček doplňuje, že přesčasy na oddělení neslouží jen mladí lékaři, ale i jejich starší kolegové. Problém je prý ale v tom, že v posledních letech odmítají na pohotovosti sloužit praktičtí lékaři. Například ve Slaném prý praktici zajišťují jen 4 dny v měsíci, na urgentním příjmu tak slouží i ředitel.

„Je frustrující, když v rámci služby, kterou zajišťuje vysoce kvalifikovaný lékař, řešíme rýmy, 14 dní bolavá záda a kašel. Tito pacienti chodí z několika důvodů: nechtějí čekat na ošetření u praktického lékaře, kde se musí objednat nebo být dlouho v čekárně. Jednodušší je sednout do auta nebo si zavolat záchranku a večer přijet na urgentní příjem, zaplatit 90 korun a být špičkově ošetřen s banálním onemocněním,“ popisuje.

Směny místo přesčasů

Právě nutnost starat se o podobně banální případy prý praktičtí lékaři uvádějí jako důvod, proč na pohotovostech nechtějí sloužit. „Ale to bychom jim rovnou mohli zavřít ordinace, protože na pohotovosti se od nich nechce nic jiného, než co řeší ve své ordinaci,“ podotýká Votoček.

Čtěte také

Jestli bude vláda takhle pokračovat dál, hrozí fatální radikalizace společnosti, říká Středula

Praktický lékař má navíc na pohotovosti mnohem lepší možnosti, jak odhalit závažnější onemocnění a pacienta nechat vyšetřit specialistou. „Je to nárazník, který by ale měl odfiltrovat 80 procent těch banálnější věcí a ty akutní a závažné pustit dál na odbornější pracoviště,“ dodává.

Votoček se domnívá, že pokud by se lékaři rozhodli přesčasy nesloužit, přišli by tím při současném nastavení systému o důležitý zdroj příjmů, zvláště ti mladí. Pokud by ale byl lékařů nedostatek, v záloze je prý zavedení směnného provozu, jaký mají například zdravotní sestry.

„Nebyly by to přesčasy, protože lékař, který by byl v nemocnici přes noc, by tam nebyl přes den. Samozřejmě by to byl zásah do kvality a objemu péče. Například nemocniční lékaři totiž kromě péče o pacienty na lůžku vedou své odborné poradny, dělají měření EKG nebo endoskopie a to by už po noční směně nemohli dělat,“ vysvětluje.

Potřebuje Česko více lékařů? A měly by se rušit některé nemocnice? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.