Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha
Do dějin protinacistického odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal v květnu 1942 Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů nacistické moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.
Čtvrt hodiny před osmou večer opustil SS-Hauptsturmführer August Gölzer svoji kancelář na Aleestraße (dnešní Třída kapitána Jaroše) a vydal se domů. Před dveřmi domu na rohu dnešních ulic Kounicovy a Nerudovy jej dva muži postřelili.
Přivolané sanitky přijely na místo až po dvou hodinách a přes okamžitou operaci Gölzer zemřel. Gestapo začalo po pachatelích okamžitě pátrat, razie v brněnských bytech ale žádnou stopu nepřinesly.
Náhodné dopadení
Až o měsíc později byl v rámci rutinní akce proti příslušníkům moravské odbojové skupiny Předvoj zatčen velitele partyzánů Milan Genserek. Po brutálním výslechu vypověděl, že má spojení na dalšího člena Předvoje Oldřicha Vojtu.
Od něj vedla cesta k zatčení velitele branného referátu Předvoje Vladimíra Tišnovského. V obavě o život nabídl Tišnovský gestapu k dispozici své kontakty. Prohlásil, že zná jména i adresy vrahů Augusta Gölzera a je schopen pomoci s jejich dopadením.
Gestapo s využitím Tišnovského zatklo 22. března 1945 oba prchající atentátníky (Aloise Bauera a Vladimíra Blažku) a 14. dubna 1945 byli popraveni v areálu brněnských Kounicových kolejí. Zemřeli dvanáct dní před osvobozením Brna.
Autory dokudramatu Atentát Vladimíra Blažky je trojice scénáristů Michal Beck, Jan Mazanec a Veronika Šaumanová, v režii Jakuba Doubravy účinkují Jonáš Špaček, Marek Mikulášek, Michal Štěrba a Jindřich Koutný.
Význam brněnského atentátu pro náš odboj vysvětlí Jiří Skoupý.
Související
-
Případ zapomenutého atentátu
Pražský atentát, jehož obětí se stal v květnu 1942 Reinhard Heydrich, je všeobecně známou událostí. Jen malý okruh lidí ale ví, že o 3 roky později byl vykonán aten...
-
Rok 1933: Lidé bez práce
Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?
-
Rok 1925: Objev Věstonické venuše, symbolu pravěkého umění
Zatím náš nejznámější archeologický nález, který se stal 13. července 1925 na jižní Moravě.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
