Ropné dilema České republiky
Je těžké uvěřit ujišťování českých politiků i ruských činitelů, že náhlé snížení dodávek ropy do České republiky, které trvá už od pátku a nikdo neví kdy skončí, nemá nic společného s podepsáním česko-americké smlouvy o umístění radaru v Brdech.
Jestliže velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a po něm i ministr Řebíček na jedné straně pochybují, zda se jedná o technické problémy- protože v tom případě by ruskou ropu nemohly dostávat ropovodem Družba v dohodnutých objemech ani Polsko a Slovensko, ale jedním dechem dodávají, že nevěří v úmyslné "trestání" Česka za radar, nezní to přinejmenším moc logicky.
Faktem na druhé straně je, že využívaná ruská naleziště ropy jsou dnes v provozu už přes 30 let a podle odborníků jsou za polovinou své životnosti. Otvírat nová naleziště stojí až miliardy dolarů a ještě není vždycky jisté, že budou vrty komerčně úspěšné. Podle expertů ztratilo Rusko na ropovodu Družba údajně zájem, protože už má dohodnuté jiné cesty a jiné odběratele. Pro ty ovšem nemá- pokud nezvýší objem těžby- dostatek ropy. Moskva staví na Baltu dva nové terminály a už příští rok tam plánuje dokončení ropovodu, který jí umožní vyhnout se Ukrajině. Východosibiřský ropovod ESPO má být dokončen také v příštím roce a měl by dodávat ropu hlavně do Číny. Jak Václav Bartuška potvrdil letos na jaře serveru idnes, jen pro baltský systém II zatím chybí Rusku 10 až 15 milionů tun ropy. To je odhad, potvrzený z Moskvy. A zhruba odpovídá množství, které se spotřebuje v Česku, na Slovensku a v Maďarsku.
Zatím sice nikdo z ruských představitelů zatím přímo neřekl, že by ropovod Družba měl skončit. Ale nejsou podle Bartušky ani informace o tom, že by ho v Rusku opravovali nebo udržovali.
Jistě: jak vždycky zdůrazňují čeští politici, máme - kromě státní rezervy na tři měsíce- především ropovod IKL, kterým se k nám dostane ropa ze západu. A když na to přijde, i ruská ropa, která se dováží tankery do Terstu. Jak ovšem už na jaře jasně řekl šéf podniku Mero, který ropovody v Česku spravuje, zřejmě by tahle ruská ropa stála o něco víc, protože její doprava by byla dražší než ropovodem Družba.
Sečteno a podtrženo, i déletrvající výpadek ropovodu Družba bychom jistě nahradili, ale nejspíš by se to prodražilo. A s tím by vláda mohla mít problém, jakkoli nyní tvrdí, že se nic neděje. Další zdražování nafty u čerpacích stanic by pocítili hlavně přepravci a ti se bouří už teď. Na dnešním jednání s premiérem Topolánkem si zatím vyvzdorovali jen příslib, že vláda bude o většině jejich požadavků dál uvažovat. Dokonce i o tzv. "profinaftě", tedy o vracení části spotřební daně dopravcům. O tom nechtěl šéf kabinetu ještě včera ani slyšet. Vzhledem ke krachu asi stovky tuzemských dopravců od začátku letošního roku ale očividně obrátil. Pohonné hmoty tvoří už dnes třetinu jejich nákladů.
Pokud jde o dodávky levnější ropy ropovodem Družba, je tu kromě toho precedens: když ruský Gazprom prohrál s polskou společností PKN Orlen souboj o koupi litevské rafinerie, Rusko odstavilo dodávky ropy. Údajně rovněž z technických důvodů. Jenže je dodnes neobnovilo.
Že se Moskvě velice hodí české dohady o tom, co za poklesem dodávek ropy o 40 procent vlastně vězí, je jasné. Ví, že plán vlády umístit v Brdech americký radar nemá mezi obyvatelstvem velkou podporu a nepochybně doufá, že tlak nespokojených občanů obdrží další impulsy. Mohlo by tomu být samozřejmě i naopak, protože se to dá stěží nazvat jinak než vydíráním: ovšem v českém případě, obávám se, bude taková interpretace spíše teoretická. Východiskem by byla evropská solidarita, společný postoj členů EU. To by jim ale musela vycházet vstříc také Česká republika.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
