Rorýsi spí tři hodiny v noci. I za letu
Rorýs obecný, výborný letec, o málo větší než vlaštovka s charakteristicky srpovitými křídly a příbuzný kolibříka, je v centru zájmu mezinárodního projektu. Hlavně Švédové zkoumají od roku 2009 jeho migrační trasy, letos se zapojili také čeští vědci.
Na půdě základní školy v Pečkách na Kolínsku odchytili ornitologové z Kroužkovací stanice při Národním muzeu deset dospělých hnízdících ptáků a připevnili jim speciální geolokátory.
Rorýsi teď putují na zimoviště až do jižní Afriky.
„Obecně se dá říci, že 99 % našich rorýsů už je na cestě do zimovišť. Jestli je to před Alpami nebo za nimi, jestli je to ve Středomoří anebo jestliže už někteří překročili hranice afrického kontinentu, to opravdu v tuto chvíli nevíme. Každopádně je dobré se nenechat zmást, protože přes nás stále ještě proletují a minimálně měsíc budou proletovat rorýsi ze severní Evropy, kteří teprve dokončují hnízdění díky té geografické poloze, ve které hnízdí,“ řekl Rádiu Česko koordinátor projektu Lukáš Viktora.
Upozornil, že geolokátory, které ptáci dostali, nefungují jako satelitní vysílače:
„Tato zařízení fungují jako taková datová úložiště, ona sbírají data o východech a západech Slunce, která ovšem je potřeba vyzvednout. To znamená, že příští rok až rorýsi přiletí, my je budeme čekat.“
Informace o Slunci jsou důležité k určení polohy. Geolokátory čeká zdlouhavá analýza ve Švédsku.
„Až někdy na konci roku 2012 se, věřme, dozvíme, kudy a kam to ti naši rorýsi putovali a zda dolétli,“ upřesnil koordinátor a tím, že data využijí pro ochranu druhu a bude to nesmírně cenný poznatek do odborné literatury.
Rorýs je většinou ve vzduchu. A tam někdy i spí. Dělá to dvojím způsobem:
„Jednak nechá vždycky odpočívat jednu mozkovou hemisféru, takže ta druhá hlídá a koordinuje ty základní pohyby, přičemž ti ptáci dokáží i docela dlouho plachtit, ačkoliv nevypadají jako typičtí plachtaři jako třeba čápi nebo orli. No a jednak také dokáže v takových mikrospáncích spát při klouzavé letu v noci, kdy vystoupá ve sloupu teplého vzduchu do výšky a pak se vlastně snáší k zemi. Tímto způsobem, jak zjistili kolegové v Holandsku, dokáže spát zhruba tři hodiny v noci, cca dvakrát po jeden a půl hodině,“ prozradil Lukáš Viktora.