Rusko sleduje rozhořčený polsko-běloruský spor velmi pozorně
Rusko sleduje rozhořčený polsko-běloruský spor velmi pozorně a osud mu přihrál neobyčejně vhodný důvod, jak se na Polsko víceméně oprávněně obořit: v neděli 31. července zbila skupina asi patnácti polských mladíků čtyři děti ruských diplomatů ve Varšavě, které se vracely z kina. Následovala příkrá ruská diplomatická demarše, která po polských úřadech žádala vysvětlení incidentu.
Varšavské policii se zatím nepodařilo pachatele tohoto útoku najít, ale její mluvčí vyjádřil přesvědčení, že v tomto případě nešlo o politickou provokaci, nýbrž o klasické výtržnictví. Ruské internetové noviny strana.ru ovšem již od minulého pondělka tvrdí, že šlo o politicky motivovaný útok, protože výtržníci údajně vykřikovali antiruská hesla. Přestože na diplomatické úrovni se řešení zatím nenašlo, takzvaná ulice už si způsob odvety našla - dnes byl na Tišinském náměství v Moskvě nedaleko polské ambasády zbit už druhý polský diplomat během posledních deseti dnů. Také Moskva hovoří o obyčejném výtržnickém deliktu, ale situace s diplomatickou demarší - tentokrát z polské strany - se opakuje. Zkrátka a dobře oko za oko, zub za zub. V podobné situaci se zřejmě sluší hledat jak oko, tak zub. Vlivný polský list Gazeta Wyborcza napsal, že o zostření polsko-ruských vztahů se postaral sám ruský prezident, protože některá ruská média ihned po incidentu s dětmi ruských diplomatů ve Varšavě před deseti dny užila zaklínadla "Putin řekl". A Putin tentokrát řekl, že útok na tři ruské výrostky a jednoho menšího chlapce původem z Kazachstánu, je jednoznačně politickou demonstrací. Zvažme, oč každé ze stran jde. Poláci velice těžce nesli Putinovu přezíravost z oficiálních celosvětových oslav 60. výročí konce druhé světové války. Ruský prezident totiž nezahrnul Polsko mezi vítězné státy a beztak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi se dále zhoršily. V této předem dané atmosféře není divu, že Rusko sleduje polské politické angažmá v Bělorusku s neskrývanou nevolí. Přestože Putinův Kreml na existenci hodně efemérní a spíš mýtické unie Ruska a Běloruska zdaleka neklade takový důraz jako Kreml Jelcinův, rozhodně právě Bělorusko považuje za oblast svých nejbytostnějších strategických zájmů. V situaci, kdy i Ukrajina uvažuje o členství v EU a NATO, zůstává Bělorusko jediným případným předpolím Ruska pro konfrontaci se západem Evropy v případě, že by se vzájemné vztahy mezi Evropou a Moskvou nějak významně zhoršily. Což sice v tuto chvíli není na pořadu dne, ale s ohledem na vnitropolitický vývoj v Rusku by se to během pár let klidně mohlo stát. Běloruský prostor by pak pro Moskvu byl přímo neocenitelný. Bělorusko, které by ten prostor poskytlo, by ovšem muselo být Lukašenkovo. A o to právě jde.
