Šamil Basajev se přihlásil k odpovědnosti za beslanskou tragédii
Basajev se přihlásil jak ke dvěma teroristickým útokům na ruská letadla, která startovala 24. srpna z moskevského letiště Domodědovo, tak k útoku na moskevskou stanici metra Rižskaja o týden později a konečně i k nejstrašnějšímu teroristickému aktu - tedy k útoku na školu v Beslanu. 3. září tam nakonec po chaotické akci teroristického komanda i ruských speciálních oddílů zahynulo hodně přes tři sta lidí.
Aby nebylo pochyb, že za poslední čečenskou protiruskou ofenzívou stál právě Basajev, zveřejnil prostřednictvím internetové stránky kavkazcenter.com některé podrobnosti celé akce. Uvedl například, že hlavním požadavkem teroristů bylo stažení ruských vojsk z čečenského území nebo Putinova vlastní rezignace na prezidentský úřad. Podle Basajeva se komando chystalo své zajatce postupně propouštět v závislosti na tom, jak se ruská vojska budou z Čečenska stahovat.
Vodu by prý 1200 zajatců v beslanské škole taky začalo dostávat až ve chvíli, kdy by ruští vojáci ukončili veškeré své operace v Čečensku a opustili jeho území. Basajev popřel, že by jeho muži v Beslanu požadovali propuštění uvězněných účastníků teroristického útoku na policejní stanice a státní instituce v Ingušsku, k němuž došlo letos 22. června. Naopak ale potvrdil, že beslanské komando předalo kromě videokazety se záběry zajatců v prostorách školy také jeho osobní poselství prezidentu Putinovi. Mezinárodní teroristické komando mělo podle Basajeva 33 členů, z nichž 12 bylo Čečenců. Arabové byli v tomto týmu prý pouze dva.
Na rozdíl od oficiální verze, podle níž smrtící výbuchy a následná bitva propukly buď nedopatřením nebo z nervozity vinou teroristů, Basajev tvrdí, že ruské speciální jednotky se pokusily do budovy proniknout násilím ve chvíli, kdy teroristé dovolili skupině záchranářů ruského ministerstva pro zvláštní situace odklidit od stěny školy dvacet mrtvých, které teroristé popravili v prvních dvou dnech a vyházeli je oknem ven. Basajev proto vinu za hrůzný masakr dává jednoznačně ruské straně.
Šamil Basajev se již od roku 1991 pravidelně hlásí ke všem velkým teroristickým akcím proti ruským vojenským institucím i civilnímu obyvatelstvu, z nichž některé sám osobně vedl. Nejznámější z nich je útok na nemocnici v jihoruském Buďonnovsku roku 1995, který skončil až po telefonátu tehdejšího ruského premiéra Černomyrdina. Ten musel Basajevovým bojovníkům zaručit beztrestný odchod z ruského území.
Představitel severokavkazského protiteroristického ústředí Ilja Šabalkin ihned po Basajevově internetovém poselství prohlásil, že pro ruské úřady to není nic nového a že o Basajevově přímém podílu na útoku byly od začátku přesvědčeny. Uvedl rovněž, že o chystané akci proti beslanské škole přinejmenším věděl i umírněnější čečenský vůdce Aslan Maschadov.
Otázkou samozřejmě je, proč se Basajev se čtrnáctidenním zpožděním k hrůznému masakru nakonec hlásí. Nejpravděpodobnější odpovědí je zřejmě okázale demonstrovaná nesmiřitelnost tvrdého jádra čečenského ozbrojeného protiruského odporu. Zkrátka a dobře - vy s námi nehodláte jednat, a my zase nehodláme zastavit stále krutější útoky proti zcela nevinným lidem. Ruské ministerstvo zahraničí přitom už včera konstatovalo, že pro případnou asistenci mezinárodních mírových sborů v čečenském konfliktu není důvod a že celá krize je čistě interní ruskou záležitostí. A tečka. Pro Čečensko, Rusko i zbytek světa jsou postoje obou stran jednoznačně špatnou zprávou. Ani jeden z protivníků nehodlá naprosto v ničem ustoupit, což nevyhnutelně povede k jediné věci: Nevyhlášená a nevyzpytatelná válka čečenského Davida s ruským Goliášem bude pokračovat.
