Šárka Jančíková
Narodila se a dětství prožila v Pardubicích, z nichž však vyrazila za dobrodružstvím a studiem postupně do Bechyně (SPŠK) a do Zlína (UTB). Jelikož si dlouho nebyla jistá, co chce dělat, až bude velká, většinu času trávila tím, že si četla. Nakonec ji zlákala Praha, kde na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy absolvovala obor Elektronická kultura a sémiotika (na výběr zaměření měl tehdy nemalý vliv Umberto Eco). Reflexi přečtených knih i jiných kulturních zážitků zúročila v textech pro nejrůznější weby a periodika. Kulturními tipy, recenzemi a rozhovory přispívala mimo jiné do týdeníkových příloh Hospodářských novin (IN magazín, magazín Víkend a Ego) nebo do Magazínu MF Dnes. Působila i jako PR a pomáhala propagovat například činnost nakladatelství Portál, Národní knihovny ČR či vydavatelství OneHotBook. Fungovala také jako recenzentka a vedoucí literární rubriky kulturního webu Kulturissimo.cz. Fascinace literaturou ji nakonec přivedla k audioknihám, jimž se v letech 2014-2019 věnovala jako redaktorka ve vydavatelství OneHotBook a pak i ve vydavatelství Tympanum.
Ve vltavské Mozaice se tak šťastně vrací ke svým publicistickým kořenům. Stále tráví převážnou část volného času četbou, případně hovorem o knihách nebo audioknihách, zpravidla však dojde i na kinematografii, seriálovou tvorbu a design. Krom uvedeného relaxuje rovněž dlouhými procházkami či ve spánku.
Všechny články
-
Jedna noc, jedny Vinohrady. Noc literatury zve na devatenáct literárních zastávek
Sedmnáctý ročník festivalu Noc literatury se koná už zítra v duchu hesla Jedna noc, jedny Vinohrady.
-
Jak spolu souvisí udržitelnost, městská zeleň a literatura? Možná víc, než si myslíte
Chtěli byste se v týdnu udržitelnosti podívat, jaká městská zeleň vás obklopuje, jak se o ni město stará a k tomu se dozvědět něco o kulturním a literárním kontextu místa?
-
Dělat knihy není vůbec ekologické. Jak je to s udržitelností v nakladatelském světě?
Začíná týden udržitelného rozvoje. Jakým způsobem se dají aplikovat jeho zásady třeba na vydávání knih?
-
Chtěl jsem psát echtovní severské krimi, ale Kalmann mě nenechal. Osobitý hrdina okouzlil čtenáře
Islandské Fargo – takové přízvisko si vysloužil román Kalmann Švýcara Joachima B. Schmidta. Protagonistou je samozvaný šerif ze skomírající vesnice na severu Islandu.
-
V mlze nad Libercem se toho ukrývá hodně. Jaroslav Rudiš zve k poslechu Grandhotelu
Rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. To je Fleischman – hlavní hrdina nové Četby na pokračování Grandhotel v podání Petra Stacha v režii Dimitrije Dudíka.
-
Přidušené město. Šedesátá léta a normalizace v Praze objektivem zapomenutého fotografa
Matematik a introvert, který rád zahradničil, to byl Karel Bucháček. V jeho pozůstalosti se však našlo na osmdesát tisíc snímků zachycující život v komunistické Praze.
-
Zjevné překvapení. Rusko k téhle agresi evidentně směřovalo, ukazuje druhý román Jany Guljuškiny
Rok po nadějném literárním debutu Jolka vychází Janě Guljuškině v nakladatelství dybbuk druhý román Paní S. V čem na předchozí knihu navazuje?
-
Stoicismus jako východisko. Zatím poslední román Juliana Barnese (ne)portrétuje Elizabeth Finchovou
Nevěrohodný vypravěč, nejistota paměti, nesamozřejmost příběhu i perspektiva těch, kteří se nestali vítězi a držiteli svého narativu. To je pro Barnesovu tvorbu typické.
-
Karel Klostermann a zrod Šumavy. Jakým způsobem literatura formuje naše vnímání prostoru?
Vidíme Šumavu jako divočinu zpustošenou vichřicemi? Je to skutečná charakteristika specifického prostoru, nebo ji ovlivňuje i jeho zobrazení z knih Karla Klostermanna?
-
Obývák, knihovna, kavárna, nebo kulturní centrum? Velký mlýn v Libni chce být vším dohromady
Po dvou dekádách se do pražské Libně vrací městská knihovna. Čím je pobočka Velký mlýn specifická a jak vznikalo pojetí celého prostoru?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- …
- následující ›
- poslední »
