Seminář v Senátu: Média veřejné služby – jejich role a možnosti financování
Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky vedená senátorem Davidem Smoljakem (STAN) uspořádala seminář „Média veřejné služby – jejich role a možnosti financování“. Debata o navrhovaných změnách financování a o slučování veřejnoprávních médií ukázala, že většina odborníků i ředitelů dotčených institucí vnímá tyto zásahy jako riziko pro stabilitu a nezávislost systému.
Seminář se konal v době, kdy se na politické scéně intenzivně diskutuje o budoucnosti koncesionářských poplatků, slučování veřejnoprávních institucí a změně modelu financování.
Řečníci upozorňovali, že veřejnoprávní média zajišťují pro demokratickou společnost služby, které za ně nikdo jiný nepřevezme, a jejich nezávislost je přímo svázaná se stabilitou zdrojů financování.
Prvním vystupujícím byl generální ředitel Evropské vysílací unie Noel Curran, a to prostřednictvím videa, které z důvodu nemožnosti být na místě osobně zaslal v předstihu. Zaměřil se na to, jakou roli hrají veřejnoprávní média ve světě zaplaveném dezinformacemi a polarizací. „Demokracie závisí na důvěře. Důvěra závisí na pravdě. A pravda závisí na silné a nezávislé žurnalistice,“ uvedl.
Ředitelé: současný systém funguje
Ředitel České televize Hynek Chudárek zdůraznil, že předvídatelné financování je pro dlouhodobé projekty nezbytné. „Drtivá většina dramatické tvorby má přípravu v řádu let. Změna financování na rozpočtové dotace by znemožnila plánovat,“ řekl.
Čtěte také
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral upozornil na vysokou platební morálku domácností. „V Česku je skvělá platební morálka, platba poplatků je téměř stoprocentní. Po změně zákona se nám přihlásilo až 250 tisíc nových poplatníků, aniž bychom kohokoliv upomínali.“ Dodal, že není důvod měnit systém, který dlouhodobě a bez problémů funguje.
Z jeho úst také zaznělo, že rozhlas funguje pouze s minimem reklamního prostoru. „Fungujeme dnes s jednou minutou reklamy a sponzoringu denně. Přesto si dokážu představit i model bez komerce, pokud poplatky zůstanou a případně se jen upraví.“
Ředitel ČTK Jaroslav Kábele připomněl, že agentura na rozdíl od rozhlasu a televize nečerpá žádné veřejné zdroje. „Jsme páteřní infrastrukturní médium, a přesto bez veřejného financování. Stát by měl alespoň garantovat úhradu služeb, které od nás vyžaduje,“ uvedl.
Odborníci varovali před podfinancováním
Václav Štětka z Loughborough University upozornil, že veřejnoprávní média musí obstát v digitální době a zůstat relevantní pro mladé publikum. „Nejde jen o nezávislost. Média veřejné služby musí být společensky relevantní. A bez odpovídajícího financování to nepůjde.“
Mediální analytik Filip Rožánek představil evropské zkušenosti, zejména ze Švédska. Úspěšná reforma podle něj předpokládá jasnou analýzu, otevřenou debatu a ochotu systém zlepšovat, ne bourat.
Edita Kudláčová z EBU upozornila, že slučování veřejnoprávních institucí v zahraničí nepřineslo očekávané úspory. „Často dochází ke vzniku nových manažerských vrstev a větší neefektivitě. Fúze není cesta vpřed.“
Bývalý generální ředitel RTVS Luboš Machaj přidal slovenskou zkušenost. „Nevyčkávejte, jak to dopadne. Bojujte za poplatky, dokud je čas,“ řekl.
Politický rámec: reforma nesmí oslabit nezávislost
Senátor David Smoljak připomněl, že loňská mediální novela nastavila rovnováhu mezi nezávislostí médií a jejich veřejnou kontrolou. „Systém funguje. Pojďme ho opravovat, ne rušit,“ uvedl.
Jiří Dohnal z Rady Českého rozhlasu poukázal i na historický význam rozhlasu v klíčových momentech českých dějin. „Važme si toho, co tu máme. A vzpomeňme na tabule u vstupu do rozhlasu – a kolik lidí zde položilo život,“ řekl.
Stabilita a nezávislost jsou klíčové
Debata podle pořadatelů ukázala shodu na tom, že veřejnoprávní média nejsou přežitkem, ale jedním z pilířů demokratického systému. Přímé i skryté zásahy do jejich fungování mohou podle řečníků poškodit kvalitu, důvěru i schopnost plnit roli, kterou od nich společnost očekává.
