Skončila izraelská okupace jižního Libanonu

Představitelé Organizace spojených národů se snaží zabezpečit spořádané předání moci po odchodu izraelské armády. Rada bezpečnosti OSN v úterý večer schválila plán, který by měl ověřit, že se Izrael skutečně stáhl z celé nárazníkové zóny jižního Libanonu a rozhodla o zvýšení počtu příslušníků mírových sil OSN v této oblasti. Rada bezpečnosti dále vyzvala všechny zúčastněné strany, aby v této chvíli zachovaly zdrženlivost a aby spolupracovaly na dodržování dosavadních závazků.

Ozbrojené skupiny muslimského hnutí Hizbolá, které bojuje proti Izraeli, ovšem obsadily vyklizenou oblast jen několik hodin po odchodu izraelské armády. V panice z nárazníkového pásma uprchli také členové křesťanských a drúzkých milicí i s rodinami.

Ve středu ráno tak po dvou desetiletích skončila izraelská okupace jižního Libanonu.

Generální tajemník OSN Kofi Annan zdůraznil, že znepřátelené strany v této oblasti musí dovolit příslušníkům mezinárodního mírového sboru, aby naplňovaly rezoluce Rady bezpečnosti, směřující k obnovení nezávislosti Libanonu.

"Požadujeme, aby s námi spolupracovali státní i nestátní organizace, včetně hnutí Hizbolá - jak říkám, požadujeme, aby spolupracovali všichni. To, co se děje, je povzbuzující a přál bych si, aby to pokračovalo," poznamenal generální tajemník OSN Kofi Annan, který zároveň poslal na Blízkých Východ svého zvláštního vyslance, norského diplomata Terje Larsena, aby jednal se všemi účastníky o této spolupráci. Před svým odletem do Bejrútu Larsen řekl:

"Na základě dnešního jednání Rady bezpečnosti a toho, co se děje na místě, si myslím, že se nám podaří splnit vytčené úkoly."

Mezi hlavní úkoly patří podle Larsena zajištění bezpečnosti civilních obyvatel a mírového sboru v jižním Libanonu a co nejrychlejší ověření toho, že se Izrael skutečně stáhl.

Někteří činitelé OSN mají ovšem pochybnosti o tom, zda bude možné tyto úkoly zvládnout. Od roku 1978, kdy do této oblasti nastoupil mírový sbor UNIFIL, bylo 77 jeho členů zabito a více než 300 zraněno při útocích a pumových explozích. Nikdo si nepřeje, jak poznamenal minulý týden Kofi Annan, aby příslušníci mírového sboru sloužili jako "boxovací pytel" mezi oběma znepřátelenými stranami.

Členové Rady bezpečnosti tvrdí, že libanonské úřady by teď měly přijít s návrhem, jak ovládnout vojensky a politicky území jižního Libanonu. Odborníci na Blízký Východ se ale domnívají, že hlavním činitelem na tamní scéně se po odchodu izraelských vojsk stane Sýrie, která má v Libanonu 35 tisíc vojáků.

Například americký odborník na otázky Blízkého Východu Henry Siegman naznačuje, že Sýrie teď bude ve velkém pokušení, aby využila síly hnutí Hizbolá k ohrožování bezpečnosti severního Izraele. Tím by podle Siegmana mohla Sýrie nutit Izrael k dalšímu jednání o míru, včetně případného navrácení Golanských výšin.

"Předseda izraelské vlády Barak hraje velmi riskantní hru, když stáhl svá vojska z jižního Libanonu bez předchozí dohody se Sýrií. Politicky má jedinou možnost, jak zasáhnout proti pokračujícímu terorismu - přesněji řečeno proti útokům stoupenců hnutí Hizbolá na Izrael - a tou možností je masivní odveta, která by mohla mít těžko předvídatelné následky." Tolik názor amerického odborníka.

Je zřejmé, že stažením svých vojsk z Libanonu Izrael splnil rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 425, schválenou před 22 lety. Jak ale pozorovatelé dodávají, zbývá ještě naplnit druhý důležitý bod této rezoluce - a tím je respektování politické nezávislosti Libanonu.