Slovenské volby ovlivní Česko
Sobotní volby na Slovensku se ČR týkají víc, než se může zdát. O víkendu se tam totiž nebudou počítat jen hlasy. Na světlo mohou začít vycházet i fakta o státních financích tohoto nejmladšího člena eurozóny. A to už by se ČR dotklo výrazně. Vzpomeňme jen, jak se propadla pražská burza po výrocích maďarských politiků, že našli ve státní pokladně ještě větší díru než čekali. Poklesl i kurz koruny, ačkoliv sotva týden předtím tady ve volbách převálcovaly tři středopravicové strany vítěznou sociální demokracii a daly si do společného prohlášení jako motto reformní úsilí.
Máme tedy všechny důvody, stejně jako Poláci nebo Maďaři, sledovat volby na Slovensku s napětím. Že tamní opozice obviňovala v zápalu volebního boje vládu z falšování údajů o rozpočtu, se sice může zdát jako místní folklór. Jenže když k tomu současně ministerstvo financí v Bratislavě odmítá zveřejnit důležité dokumenty s tím, že se situace prý co chvíli mění, a když banky začnou investory odrazovat od koupě slovenských státních dluhopisů, začne to být vážné. Podle Ivety Radičové z SDKÚ-DS nikdo na Slovensku neví, v jakém stavu veřejné finance vlastně jsou. Nezávislí ekonomové se to tam nicméně pokoušejí odhadnout. A docházejí například k závěru, že odhad rozpočtového deficitu, oficiálně udávaný pěti a půl procenty, je zřejmě 7,4 procenta. Pravděpodobnost řeckého scénáře na Slovensku odhadl tento Klub nezávislých ekonomů na 26 procent.
To se nezdá být moc. Problematický je ale, podobně jako v Česku, rychlý růst tohoto schodku. Podle Institutu pro hospodářskou a společenskou analýzu budou letos příjmy slovenské vlády i kvůli marnotratnému volebnímu roku o třetinu nižší než výdaje. Slovenské hospodářství sice podle oficiálních údajů v prvním letošním čtvrtletí rekordně rostlo o skoro 5 procent a Fico tvrdí, že Slovensko v tomto ohledu zůstane i nadále rekordmanem Evropy, problém je ale v tom, že mu to doma nikdo moc nevěří. V některých slovenských regionech je bez práce každý třetí, přibývá lidí, nezaměstnaných dlouhodobě. Slovensku nepomáhají ani programy z Bruselu, protože je neumí čerpat, nebo jejich čerpání brzdí podezření ze zneužití prostředků. Schodek prohlubuje také korupce při zadávání veřejných zakázek.
Problémy tohoto druhu jsou sice částečně vyváženy relativně stále ještě nízkým celkovým státním dluhem v poměru k HDP, který činí přes 35 a půl procenta, a především faktem, že má Slovensko v regionu nejvyšší produktivitu práce, a to ve srovnání s průměrem v EU 82 procent, zatímco u nás je to jen 73 procent a v Polsku například něco málo přes 65 procent.
Pokud ovšem přijdou po volbách ze slovenského ministerstva financí opravdu tak špatné zprávy, jak je očekává opozice i nezávislí ekonomové, moc tohle všechno nepomůže. Čáru přes rozpočet by to ovšem v takovém případě, protože jsou finanční trhy zvyklé vidět střední Evropu stále ještě jako jeden region, neudělalo jen Čechům, kteří se zrovna chystají na dovolenou v zahraničí. Pokud se ukáže, že na falšování čísel o rozpočtu i odhadů růstu hospopdářství něco je, mohla by problémy pocítit i eurozóna. Což by ovšem zpětně zase dopadlo i na ČR. Stačí si vzpomenout, o kolik krize v Řecku prodražila splácení zdejšího státního dluhu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
